Antifa útok na Kapitol? Jak se česká dezinformační vlna šíří

Když Donald Trump, bývalý prezident USA, poslouchal své příznivce na sociálních sítích, událost, která se zapsala do historie, se odehrála v Washingtonu, D.C. – 6. ledna 2021. O něco později, 13. ledna 2025, se na českém YouTube kanálu Epoch Times ČR objevil video‑klip s titulkem, že útok na Kapitol organizovala levicová skupina Antifa, a ne příznivci Trumna. Video během týdne nasbíral téměř 25 000 zhlédnutí a během dalších dní se rozšířilo jako „vlny po hladině“.
Jak se konspirační teorie rozšířila
Autor videa (identita neznámá) nasadil klasický model informačního šíření: jeden člověk sdílí obsah se šesti dalšími, ti pak opět šíří dále. V praxi to znamená, že pokud se video podílelo jen o 24 892 zhlédnutí, skutečný dosah mohl přesáhnout stovky tisíc uživatelů v českých diskusních fórech, Facebookových skupinách a na platformě Telegram.
„Viděli jsme, že se řetězec šíří téměř okamžitě po zveřejnění," řekl Marek Svoboda, analytik pro dezinformační hrozby z Ústavu pro strategické studie. „Lidé hledají potvrzení svých předsudků a rychle sdílejí materiály, které se jim zdají relevantní, i když jsou naprosto falešné.“
- 13. 1. 2025 – video publikováno na kanálu Epoch Times ČR
- Do 7 dnů – 24 892 zhlédnutí, 3 215 sdílení
- Odhadovaný dosah – >150 000 uživatelů
Fakta o útoku na Kapitol
Útok, který se odehrál během certifikace výsledků prezidentských voleb, byl spáchán především protrumpovskými radikály. Událost na Kapitolu byla v širokém měřítku zdokumentována policistickými záznamy, videokamerami a svědectvími tisíců přítomných.
V souvislosti s tím, že Trŭm v týdnu před tímto dnem vyzýval k „bojovat až do konce“, se odborníci shodují, že zodpovědnost za násilí nese právě jeho rétorika. Nicméně veřejný diskurz často zaměňuje motivaci s organizací – a zde se objevila právě cesta, kterou „Antifa“ vstoupila do českého veřejného prostoru.
Kdo stojí za českou verzí
Video a související texty používají dědictví ruských informačních operací. V titulku dokonce najdeme narážku na „komunistického bratra Putina“, přičemž Vladimir Putin není jmenován, ale je implicitně v pozadí jako hlavní benefaktor.
„Je to typické pro ruské taktiky – přebrašlovat události, které nejsou relevantní pro české publikum, a přetavit je do lokálního kontextu," upozornila socioložka Jana Novotná z Univerzity Karlovy. „Zlepšuje to jejich schopnost destabilizovat důvěru ve veřejné instituce a posilovat polarizaci.“
Dokonce i samotná Epoch Times ČR neuvádí zdroj materiálu a často se spoléhá na překlady zahraničních konspiračních videí, čímž zvyšuje jejich důvěryhodnost mezi českými konzumenty, kteří hledají alternativní pohled na svět.
Dopad na českou společnost a demokracii
Dezinformace poškozuje nejen pravdivé porozumění historickým událostem, ale i schopnost občanů rozpoznat manipulaci. Podle výzkumu z roku 2024, který prováděl Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, uvěřilo v konspirační verzi o „Antifě“ až 12 % českých uživatelů internetu.
„To může vést k posílení extremistických narativů a k tomu, že lidé budou věřit, že americká demokracie je jen „pohádka“, kterou lze snadno zničit s pomocí levicových aktivistů,“ řekl analytik Marek Svoboda znovu. Tento sentiment může být využit i v domácí politice, což činí z takových videí nejen zahraniční, ale i vnitřní bezpečnostní hrozbu.
Co očekávat v budoucnu
Podle expertů se bude podobná šířka videí nadále zvyšovat, čímž se vytvoří řetězec dezinformací, které budou „lokalizovány“ pro různé regiony včetně Moravy, Šumavy nebo Slezska. Především se očekává, že sociální platformy budou pod tlakem regulátorů, aby odstranily obsah, který porušuje pravidla o dezinformacích, zatímco operátoři budou hledat nová útočiště v méně kontrolovaných kanálech.
„Klíčová je mediální gramotnost,“ zdůrazňuje Jana Novotná. „Čtenáři potřebují kriticky zhodnotit zdroj, zkontrolovat datum a ujistit se, že informace mají prověřitelné důkazy.“
- Očekávané zásahy regulátorů v druhém kvartálu 2025
- Vyšší investice do fakt‑checking projektů českých médií
- Rozvoj nástrojů pro sledování šíření dezinformací napříč platformami
Často kladené otázky
Proč se český veřejný prostor zajímá o události v USA?
Americké politické události často slouží jako symboly pro domácí debaty o demokracii a svobodě. Když se americký útok na Kapitol objeví v českých médiích, vytváří to zrcadlo, ve kterém se lidé snaží pochopit vlastní politické napětí a hledají vzorce, které mohou použít k interpretaci místních událostí.
Jaké jsou hlavní znaky ruských dezinformačních kampaní?
Typické jsou: rychlé šíření přes sociální sítě, použití falešných titulů, lokalizace obsahu (např. české titulky), citlivá témata (volby, migrace) a zaměření na polarizační narativy, které rozdělují společnost a posilují nedůvěru ve veřejné instituce.
Kolik lidí v ČR skutečně uvěřilo, že útok organizovala Antifa?
Podle poslední studie Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (2024) se přibližně 12 % respondentů přiznalo, že alespoň částečně uvěřilo této konspirační teorii, přičemž další 8 % uvádělo, že se o ní dozvědělo, ale považuje ji za nepravdivou.
Co mohou čtenáři udělat, aby se vyhnuli podobným dezinformacím?
Zkontrolujte zdroj – oficiální webové stránky, renomovaná média a ověřovací platformy. Porovnejte datum publikace, hledejte nezávislé důkazy (videonahrávky, policejní zprávy). A pokud něco vypadá příliš dramaticky, pravděpodobně to tak je.
Jaký je další krok českých úřadů v boji proti dezinformacím?
V následujících měsících plánuje Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem kultury přijmout legislativu na rychlejší odstraňování nepravdivých informací na sociálních sítích a posílit financování nezávislých fact‑checking projektů.