Premiér Andrej Babiš oznámil v pátek 18. dubna 2026, že Česká republika nabídne svůj pasivní radarový systém k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází v rámci mezinárodních úsilí o stabilizaci regionu po skončení konfliktu. O nabídce Babiš informoval během videokonference, kterou koordinovaly Británie a Francie, a které se zúčastnili zástupci zhruba 40 států připravených zapojit se do mnohonacionální mírové mise.
Tady je ten háček: radar nebude nasazen okamžitě. Česká strana plánuje zařízení poskytnout až ve chvíli, kdy se bezpečnostní situace v průlivu skutečně stabilizuje. To dává smysl, protože posílat drahý a unikátní hardware doprostřed aktivního ohniska napětí by bylo hazardem, který si nikdo z Prahy nebere.
Technologický unikát z Pardubic
Když Babiš mluví o pasivním radaru, nemyslí obyčejný přístroj, jaký najdete na letišti. Podle jeho slov jde o „unikátní zařízení, které nikdo na světě nemá“. a že je právě proto tak efektivní pro tuto specifickou lokalitu. Česká republika se tak v podstatě nabízí s tím, v čem je tradičně silná – s vojenskou technologií, která má v rámci NATO velmi dobré jméno.
Kde se ten radar vzal? Je to součást arzenálu české armády. V září 2025 Ministerstvo obrany oznámilo nákup tří pasivních radiolokačních systémů typu PLESS od pardubické firmy ERA. Celá investicestála přesně 2,3 miliardy korun. Balíček obsahuje jednu stacionární jednotku a dvě mobilní, což z hledaji logistiky v problematickém regionu dává velký smysl.
Co ty stroje dokáží? Podle specifikací výrobce dokážou detekovat drony a sledovat cíle na vzdálenost až 700 kilometrů. To je v podstatě obrovské oko, které vidí skoro všechno, co se v okolí hýbe, aniž by samo v سینٹی metrech vyzařovalo.
Jak funguje pasivní radar?
Pro ty, kteří nejsou experti na elektroniku: běžné radary fungují jako baterka v temné místnosti – vysílají signál a sledují, od čeho se odrazí. Pasivní radar je ale spíš jako „naslouchátko“. Nevýší žádné signály, ale chytá elektromagnetickou energii, která v okolí už je (například z komerčních rozsílacích nebo jiných radarů).
To přináší zásadní taktickou výhodu. Protože nic nevysílá, nepřátelské systémy ho nemohou detekovat. Je v podstatě neviditelný. Navíc dokáže sledovat více cílů najednou a vidí i objekty schované za obzorem, což je kvůli zakřivení Země pro klasické radary prakticky nemožné.
Politické šachy a tlak z USA
Tato nabídka není jen o technice, ale o velké politice. Babiš přiznal, že jde o „gesto“ v situaci, kdy americký prezident Donald Trump kritizoval Evropu za nedostatečné zapojení do obrany Hormuzského průlivu. V podstatě jde o diplomatický manévr, kterým Českko říká: „Koukněte, my se zapojujeme a nabízíme špičkovou technologii.“
Analytik Bříza v souvislosti s tímto krokem uvedl, že strategie „počkejme na zklidnění“ je velmi rozumná. Hrozby spojené s íránským režimem totiž v blízké době pravděpodobně nezmizí, takže vyslat vojáky nebo techniku do přímého ohně by bylo předčasné.
Zatím však zůstává několik otázek ve vzduchu. Premiér přiznal, že detaily nejsou domluveny. „Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli,“ uvedl Babiš. Konečné rozhodnutí o nasazení personálu bude stejně ležet v rukou Parlamentu, což je standardní demokratický postup.
Proč je Hormuzský průliv tak kritický?
Pro připomenutí: Hormuzský průliv je jedním z nejdůležitějších námořních „úzkých hrdel“ na světě. Je to hlavní brána pro export ropy z Perského zálivu. Kdyby se zde zastavil provoz, ceny paliv po celém světě by vyletěly do mraků během několika hodin. Právě proto je mezinárodní komunita, vedená Británií a Francií, tak určitá v budování bezpečnostní sítě.
Plukovník Zůna, který se účastnil úvodních plánovacích diskusí, potvrdil, že mise je stále v rané fázi. Aktuálně se definují požadavky na schopnosti, které musí jednotlivé země do operace vnést. To, že se k diskuzi připojilo zhruba 40 zemí, ukazuje, jak velký dopad má stabilita tohoto regionu na globální ekonomiku.
Často kladené otázky
Kdy bude radar skutečně v Hormuzském průlivu?
Precizní datum zatím není stanoveno. Premiér Babiš jasně řekl, že zařízení bude poskytnuto až poté, co se bezpečnostní situace v regionu stabilizuje a skončí aktivní fáze konfliktu. Aktuálně probíhá pouze plánování v rámci koalice 40 zemí.
Kolik stojí český přínos k misi?
Samo zařízení PLESS od firmy ERA stálo český stát celkem 2,3 miliardy korun. Tato investice byla realizována v září 2025 a zahrnuje jednu stacionární a dvě mobilní jednotky, které nyní stát nabízí k mezinárodnímu zapůjčení nebo nasazení.
Bude v průlivu sloužit i český personál?
To je momentálně největší otázkou. Premiér Babiš zmínil, že bezpečnost českých vojáků je prioritou a o jejich případném nasazení musí rozhodnout Parlament České republiky. Detaily o tom, zda radar bude obsluhovat česká posádka, nebo jiné spojence, nejsou jasné.
Proč je pasivní radar lepší než klasický?
Hlavní výhodou je stealth charakteristika – pasivní radar nevysílá žádné vlny, takže jej nepřítel nemůže detekovat ani zaměřit. Navíc dokáže sledovat cíle až do vzdálenosti 700 km a vidět objekty za obzorem, což klasické systémy kvůli zakřivení Země neumí.