Boris Pistorius prosazuje novou vojenskou službu – Německo míří na 260 000 vojáků

When Boris Pistorius, ministr obrany of SPD představil ve středu v Berlíně návrh zákona o vojenské služběBerlin, který má po schválení Spolkového sněmu nastoupit v platnost 1. ledna 2026. Cílem je zvýšit počet aktivních vojáků Bundeswehru z 180 000 na 260 000 a tím naplnit požadavky NATO. Zatímco služba zůstane dobrovolná, všichni osmnáctiletí muži budou povinně vyplňovat dotazník o zájmu a fyzické kondici – nedodržení hrozí pokuta. Tento krok může zásadně změnit bezpečnostní profil celé Evropy.
Historické pozadí a současná potřeba
Po roce 2011, kdy Německo zrušilo povinnou vojenskou službu, se armáda spoléhala výhradně na dobrovolníky. Výsledkem byl dlouhodobý nedostatek personálu – Bundeswehr dlouhodobě varoval, že bez zásadního nárůstu počtu vojáků nebude schopna splnit strategické cíle NATO. V roce 2022, po ruské invazi na Ukrajinu, byla zahájena rozsáhlá modernizace a vláda oznámila investice ve výši 3,5 % HDP do obrany. NATO od svých členů požaduje, aby aktivní síly dosáhly alespoň 260 000, což je téměř o 80 000 více než současný stav.
Co zákon konkrétně navrhuje
Legislativa přináší několik klíčových bodů:
- Zavedení povinného dotazníku pro všechny muže od 18 let, který bude kontrolovat jejich fyzické schopnosti, zájem o službu a případné odborné dovednosti.
- V případě nedostatku dobrovolníků může vláda vyhlásit „povinnost v případě potřeby“, což by umožnilo přechod na skutečnou povinnou službu.
- Zlepšení platů a ubytovacích podmínek – průměrná mzda nového vojáka má vzrůst o 12 % a ubytování bude modernizováno na standardy NATO.
- Roční nábor 25‑30 000 nových vojáků, přičemž první rok po vstupu v platnost zákona by měl přinést největší příliv.
„Cílem není jen nasadit více lidí, ale zajistit, aby byli dobře připraveni a motivováni,“ zdůraznil Boris Pistorius na tiskové konferenci.
Politické ohlasy – rozdílné názory
Podle kancléře Friedrich Merz je bezpečnost prioritou a Rusko zůstává největším hrozebním faktorem. „Bez dostatečného počtu vojáků by naše obranná schopnost byla výrazně oslabená,“ řekl během schválení návrhu.
Naopak představitelé CDU/CSU požadují okamžitý návrat k plné povinné vojenské službě. Ministr zahraničí Johann Wadephul opakovaně varoval, že „bez rychlého zásahu nebude Bundeswehr schopen čelit kybernetickým hrozbám ani nedostatku pilotů.“
Opozice uvádí, že přepočítat povinnou službu jen na odpověď veřejnosti by mohlo vést k odporu a snížit důvěru v armádu. Přestože část koaličního partneru kritizuje návrh jako „příliš měkký“, všichni souhlasí, že Německo musí najít cestu k potřebnému nárůstu personálu.
Dopad na Bundeswehr a budoucí kapacity
Současná struktura Bundeswehru zahrnuje 180 000 až 182 000 aktivních členů. Plánované zvýšení o 80 000 představuje 45 % růst během následujících pěti let. Bundeswehr očekává, že v rezervních složkách bude třeba dalších 200 000 osob, aby bylo možné rychle reagovat na krizové situace.
Expertka pro obranné otázky, prof. Klara Neumannová z Institutu pro bezpečnostní studia, komentuje: „Zvýšení počtu vojáků by mělo být doprovázeno investicemi do moderní techniky a kybernetické obrany. Jinak se zvýší jen počet lidí, ale ne jejich efektivita.“
Podle odhadů ministerstva obrany by do konce desetiletí mělo Německo dosáhnout celkově 460 000 osob ve zbrani, z čehož 260 000 budou aktivní a 200 000 rezervisté. To by odpovídalo zhruba 3 % celkové populace, což je v souladu s průměrem NATO.
Co nás čeká – další legislativní kroky
Příští týden se připravuje jednání v Spolkovém sněmu, kde bude zákon podroben detailnímu hlasování. Pokud projde, vstoupí v platnost 1. ledna 2026 a první ročník náboru se uskuteční v létě 2026. Mezitím vláda plánuje spustit informační kampaň, aby oslnila mladé lidi atraktivitou vojenské kariéry.
Podle Johann Wadephul však zůstává otevřená otázka, zda se v případě rychlého vývoje geopolitické situace nebudou muset vrátit k úplné povinné službě. „Naše armáda musí být připravena na každou eventualitu,“ řekl a doplnil, že „rozpočet a modernizace jsou jen částí rovnice, lidský kapitál je klíčový.“

Často kladené otázky
Jaký je hlavní rozdíl mezi novým návrhem a bývalým systémem povinné služby?
Nový návrh zachovává dobrovolnost, ale zavádí povinný dotazník a možnost „povinnosti v případě potřeby“. Původní systém byl plně povinný pro všechny muže ve věku 18‑26 let.
Kolik nových vojáků chce Bundeswehr do roku 2028 získat?
Plánuje roční nábor 25‑30 000 lidí, což během čtyř let přinese až 120 000 nových členů. To by mělo pomoci dosáhnout cíle 260 000 aktivních vojáků.
Co říkají odborníci o dopadu zvýšení počtu vojáků na bezpečnost EU?
Prof. Klara Neumannová upozorňuje, že samotný nárůst počtu není dostačující; je nutná také modernizace techniky a posílení kybernetické obrany, aby Německo mohlo plnit závazky NATO.
Jaké sankce hrozí mladým mužům, kteří nevyplní dotazník?
Podle zákona může být udělena pokuta až 5 000 € za nevyplnění dotazníku, avšak zákon jasně uvádí, že samotné vyplnění neznamená povinnost sloužit.
Kdy se očekává první hlasování ve Spolkovém sněmu?
Zákon bude jedním z hlavních bodů agendy jednání, která je naplánována na 19. června 2024. Pokud projde, vstoupí v platnost 1. ledna 2026.