Česká republika se vžila do období rekordních čísel, která sice vypadají děsivě, ale paradoxně přitahují investory z celého světa. Ministerstvo financí potvrdilo, že celkový státní dluh překročil hranici 3,7 bilionu korun. To znamená, že na každého jednoho občana v našem republice připadají nyní přibližně 323 267 korun. Je to sice suma, která v hlavech běžného člověka zní kolosálně, ale z pohledu finančních trhů je český dluh stále relativně udržovatelný, což zahraniční hráči velmi dobře vědí.
Tento trend není náhodný. Zatímco v roce 2024 byl poměr dluhu k HDP na úrovni 41,8 %, k polovině roku 2026 už jsme se posunuli k 42 % a prognózy pro konec roku jsou ještě odvážnější. Očekává se, že dluh vyletí až na 3,991 bilionu korun, což by znamenalo poměr k HDP v rozmezí 43,1 % až 44,6 %. Tady je ten háček: stát sice dluží víc než kdy předtím, ale trh s našimi dluhopisy prožívá nesmírný boom.
Jak jsme se dopracovali k rekordním bilionům?
Hlavním viníkem není jedna konkrétní chyba, ale systémový problém s rozpočtem. Ministerstvo financí bojuje s rozpočtovým deficitem, který v předchozím roce dosáhl dramatické částky 290,7 miliardy korun. Jen v prvních devěti měsících roku 2026 se deficit navýšil o 153,9 miliardy. To znamená, že stát utrácí výrazně více, než kolik inkasuje, a díru musí zaplatit půjčováním.
Tento mechanismus má svou cenu. Náklady na obsluhu dluhu – tedy úroky, které stát platí svým věřitelům – vzrostly za poslední rok o téměř 10 miliard korun a dosáhly celkem 98,1 miliardy korun. To jsou peníze, které nejdou do škol, nemocnic nebo na opravu silnic, ale prostě „odplacením úroků“. Průměrný výnos nově emitovaných státních dluhopisů se nyní pohybuje kolem 4,21 % ročně. Pro běžného spořitelku je to zajímavé číslo, pro státní rozpočet je to zatěžující položka.
Klíčová fakta o současném zadlužení
- Celkový dluh: Nad 3,7 bilionu Kč (k začátku roku 2026)
- Dluh na občana: cca 323 267 Kč
- Predikovaný dluh na konec 2026: 3,991 bilionu Kč
- Náklady na úroky: 98,1 miliardy Kč ročně
- Průměrná splatnost dluhopisů: 6,2 roku
Kdo vlastně drží naše dluhopisy?
Tady přichází ta zajímavá část. Většinu našich dluhů stále držíme „doma“. Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, tvoří vBuyingové portfolio domácí finanční instituce zhruba 75 % celkového dluhu. Konkrétně čtyři z deseti kupců jsou banky a jeden z deseti jsou penzijní fondy. Domácí banky tak drží rekordních 44 % všech českých státních dluhopisů.
Ale pozor, vítr se začíná obracet. Zahraniční investoři, tzv. nerezidenti, začínají o český dluh bojovat mnohem více. I když drží méně než čtvrtinu celkového dluhu, jejich aktivita je v posledních měsících extrémní. Pro představu: podíl zahraničních investičních fondů se za posledních pět let zdvojnásobil z 3 % na více než 6 %. To je signál, že svět vnímá český stát jako bezpečný přístav s atraktivním výnosem.
Sázka na konvergenci sazeb: Proč cizinci přicházejí?
Proč by někdo z New Yorku nebo Londýna chtěl půjčovat koruny českému státu? Odpověď zná Ondřej Čech, vedoucí institucionálního prodeje v České spořitelně. Podle něj zahraniční investoři sází na tzv. konvergenci úrokových sazeb. Jednoduše řečeno: úroky u České národní banky (ČNB) jsou momentálně mnohem vyšší než sazby v eurozóně, které určuje Evropská centrální banka (ECB).
Investoři očekávají, že tento rozdíl se zúží – buď ČNB bude sazby dále snižovat, nebo ECB je začne zvyšovat (nebo obojí najednou). Pokud k tomu dojde, cena dluhopisů vzroste a oni mohou inkasovat hezký zisk. Dalším faktorem je tzv. asset swap spread, který u desetiletých dluhopisů aktuálně stojí na 47 basis péch (téměř 0,5 %). Když tato hodnota překročí určitou mez, cizinci útočí na aukce s nečekanou intenzitou. To vysvětluje, proč byly poslední aukce dluhopisů jedněmi z nejsilnějších za dlouhou dobu.
Budoucnost a fiskální tlaky
Zatím vše vypadá hladce. Ministerstvo financí v prvních třech čtvrtinách roku 2026 prodalo středně a dlouhodobé dluhopisy v hodnotě 327,1 miliardy korun. To stačilo na pokrytí splátk своїх závazků v korunách a vytvořilo rezervu pro zbytek roku. Stát tedy v podstatě „přepůjčuje“ peníze, aby mohl zaplatit staré dluhy a financovat současný deficit.
Nicméně, tento tanec s čísly má své limity. Rostoucí trajektorie dluhu a zvyšující se náklady na úroky vytvářejí značný fiskální tlak. Pokud by se změnila nálada zahraničních investorů nebo by došlo k nestabilitě v ekonomice, mohlo by se stát, že by stát musel nabízet ještě vyšší úroky, aby přilákal kapitál. To by pak v budoucnu mohlo znamenat nutnost drastických škrtů v rozpočtu, aby se předešlo ztrátě důvěry trhů.
Čast Frequently Asked Questions
Proč roste státní dluh, i když máme vysoký zájem investorů?
Růst dluhu není způsoben nedostatkem peněz na trhu, ale vysokým rozpočtovým deficitem. Stát utrácí více, než kolik vybere na daních, a tento rozdíl (deficit) musí financovat vydáním nových dluhopisů. I když jsou investoři ochotni tyto dluhopisy kupovat, celkový objem dlužných peněz se tím přesto zvyšuje.
Jaký je dopad na běžného občana České republiky?
Přímý dopad není okamžitě citelný, ale dluh na osobu (cca 323 267 Kč) představuje budoucí zátěž. Vyšší náklady na obsluhu dluhu (úroky) znamenají, že stát musí vynakládat více miliard na splátky místo investic do infrastruktury nebo sociálních služeb, což může v budoucnu vést k nižší kvalitě veřejných služeb nebo zvýšení daní.
Proč jsou zahraniční investoři nyní takto aktivní?
Hlavním motivem je rozdíl v úrokových sazbách mezi Českou republikou a eurozónou. Cizí investoři sází na to, že sazby v ČR klesnou nebo v EU vzrostou, což zvýší hodnotu jejich držení českých dluhopisů. Také vnímají český stát jako stabilního dlužníka s relativně nízkým rizikem ve srovnání s jinými zeměmi.
Kdy bude státní dluh splatný?
Státní dluh není splatný v jeden konkrétní den. Skládá se z tisíců různých dluhopisů s různými termínyy splatnosti. Průměrná splatnost českých dluhopisů je momentálně 6,2 roku. Ministerstvo financí neustále vydává nové dluhopisy, aby mohlo splatit ty starší, což je běžný proces tzv. refinancování.