Když Vlastislav Bříza, bezpečnostní analytik působící pro portál Aktuálně.cz, nedávno vystoupil v pořadu Spotlight, nepotvrdil jen další fázi konfliktu. Varoval před něčím mnohem složitějším. Říká to přímo: současná situace s Íránem se změnila ve „válku nervů“. A výsledek? Ten je stále nejasný, přestože aktivní příměří zastavilo nejintenzivnější fáze bojů.
Co je na tom nejvíce znepokojující? Írán drží v ruce kartu, která může být silnější než jakákoli jaderná hrozba. Mluvíme o kontrole nad Hormuzským průlivem. Tento úzký mořský koridor je tepnou globální ekonomiky. Pokud jej Teherán uzavře nebo blokuje export ropy, celosvětový trh začne klesat. Bříza to nazývá nástrojem, který drží světovou ekonomiku v šachu. Je to levné, rychlé a bolestivé pro všechny.
Interní rozkoly: Když gardy chtějí víc než politici
Není ale fér vnímat Írán jako jednolitý celek. Realita je mnohem chaotičtější. Země je rozdělena interními mocenskými boji. Zde nastává klíčový problém pro jakékoli mírové vyjednávání. Islámské revoluční gardy (IRGC) si přejí mnohem tvrdší podmínky než politické vedení. Tato propast mezi vojenským křídlem a civilní administrativou komplikuje každou cestu k kompromisu.
Regime čelí vážným ekonomickým problémům a společenským napětím. Bříza režim popisuje jako „zraněné zvíře v rohu“, které je schopno sáhnout po extrémních řešeních. Situaci ještě zkomplikovala smrt bývalého vrchního vůdce Aliho Chameneiho. Po jeho odchodu do důchodu (nebo úmrtí, podle zdrojů) získaly tlak tvrdohlásné frakce, aby zvážily změnu jaderné politiky. Novým vůdcem se stal jeho syn Mujtaba, což otvírá novou kapitolu plnou nejistot.
Jaderná otázka: Od fatvy k bombě za několik měsíců?
Pojďme se podívat na tvrdá čísla. Írán aktuálně disponuje více než 400 kilogramy vysoce obohaceného uranu. To stačí na výrobu několika jaderných zbraní. Podmínkou je však jedno: nový vůdce musí zrušit fatvu (náboženské rozhodnutí), které zakazuje výrobu jaderných zbraní. Americká myšlenková tanková skupina Council on Foreign Relations odhaduje, že by mohl být Teherán schopen vyrobit jadernou hlavu během několika měsíců, nebo možná do roku.
Znamená to, že máme strach z atomové války zítra? Ne tak docela. Vlastnictví technologických prvků a štěpného materiálu neznamená automaticky funkční zbraň. Izraelské nálety v červnu 2025 poškodily mnoho íránských zařízení, zejména vstupy do těchto instalací. Tím se program zpomalil. Experti z Plus Radiožurnál upozorňují, že i když Írán měl materiál pro asi devět bomb, cesta k funkční zbrani byla dlouhá. Navíc, jednoduché zařízení způsobí explozi, ale není to efektivní zbraň pro balistické rakety.
Evropa spí, zatímco NATO probíhá největší krizí
Zde přichází ten nejcitlivější bod pro nás v Evropě. Vlastislav Bříza tvrdí, že Spojené státy dosáhly vojenského úspěchu, ale strategicky selhaly. "Plán A byl jasný: vojensky zlomit Írán a donutit ho k kapitulaci. To nefungovalo a Plán B nebyl připraven," vysvětluje analytik. Evropa tuto situaci podceňuje. Postoj, že „to není naše válka“, je krátkozraký. Může se nám to vrátit v momentě, kdy budeme sami potřebovat pomoc.
Bříza charakterizuje současnou situaci jako jednu z největších krizí NATO. Testuje soudržnost aliance a schopnost Evropy převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost. Ignorování této dynamiky oslabuje vztahy se Spojenými státy. Ekonomický tlak, zejména prostřednictvím blokády ropného exportu, zůstává jedním z mála nástrojů, které mohou donutit Írán k ústupkům. Ale bez jasné strategie je to hra na vysoké sázky.
Deterence a realita raketen
Nesmíme zapomenout na fyzické limity. Íránské rakety nemohou dosáhnout Spojených států. I kdyby mohly, s 50 jadernými hlavami nelze odradit zemi, která má 5 000 jaderných zbraní. Jakýkoli potenciální vývoj íránských jaderných zbraní bude probíhat v regionálním a mezinárodním kontextu, kde existují významná omezení jejich užitečnosti jako strategické deterrence proti superior nuclear powers. To je tvrdá pravda, kterou musíme akceptovat.
Často kladené dotazy
Proč je kontrola Hormuzského průlivu tak důležitá?
Hormuzský průliv je klíčovým bodem pro globální dodávky ropy. Jeho blokování by okamžitě zvýšilo ceny energií a destabilizovalo světovou ekonomiku. Analytik Vlastislav Bříza jej označuje za zbraň silnější než jadernou, protože umožňuje Íránu vyvíjet tlak bez nutnosti použití jaderných hlavic.
Může Írán vyrobit jadernou zbraň brzy?
Teoreticky ano. Írán má přes 400 kg vysoce obohaceného uranu. Pokud by nový vůdce Mujtaba zrušil zákaz výroby jaderných zbraní, mohl by být Teherán schopen vytvořit zbraň do několika měsíců až roku. Izraelské nálety však tento proces zpomalily poškozením infrastruktury.
Jaký je postoj Evropy k této krizi?
Podle Břízyho je evropský postoj problematický. Snaha oddělit se od konfliktu („není to naše válka“) je krátkozraká a oslabuje vztahy se USA. Tato pasivita testuje soudržnost NATO a může mít negativní dopady na bezpečnost Evropy v budoucnu.
Jsou íránské rakety hrozbou pro USA?
Ne, íránské rakety nemohou dosáhnout území Spojených států. I v hypotetickém případě jaderné výzbroje by Írán neměl dostatečnou kapacitu k tomu, aby sloužil jako efektivní detergence proti americkému jadernému arsenálu, který čítá tisíce hlavic.