Ivan Pilip: Madurov režim přežívá díky armádě a gangům, ale jeho pád je nevyhnutelný

V nedávném vysílání Interview ČT24Praha na kanálu CT24 Ivan Pilip, bývalý ministr financí a ekonomický analytik, řekl, že režim Venezuela pod vedením Nicolás Maduro se už nechce udržet jen díky ropnému bohatství, ale přežívá výlučně na podpoře armády a chudých gangů. Však, pokud se podaří uspořádat svobodné a mezinárodně dozorované volby, podle něj „opozice drtivě vyhraje“ a Maduroho pád bude nevyhnutelný.

Historické pozadí venezuelského úpadku

Od roku 1999, kdy k moci přišel Hugo Chávez, až po současnost se Venezuela proměnila z největšího světového vlastníka ropných rezerv na zemi s hyperinflací přes milion procent ročně. Podle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) se HDP zmenšil o více než 75 % od roku 2013 a přes 7,7 milionu lidí (více než 20 % předchozí populace) opustilo zemi.

Ekonomický kolaps doprovází masivní migrace, humanitární krize a narůstající násilí. „Jedná se o jeden z nejzávažnějších kolapsů v historii, který se odehrál v zemi s tak obrovským přírodním bohatstvím,“ poznamenal Pilip během rozhovoru.

Co řekl Ivan Pilip v Interview ČT24

Podle Pilipovy analýzy jsou dva klíčové faktory, bez nichž současný režim nemůže fungovat: armáda a takzvané colectivos – organizované skupiny, které fungují jako pro‑vládní milice v chudých barikádách. „Jedná se o zločinný režim, který se propojuje s výzbrojními strukturami a chudinskými gangy, jež slouží jako součást represivního aparátu,“ uvedl.

Na otázku o podpoře obyvatelstva odpověděl, že podle jeho odhadů je poměr 20 % pro Madura a 80 % pro Juan Guaidó, který je uznáván jako dočasný prezident mnoha zeměmi, včetně USA. „Davy jejich stoupenců jsou naprosto nesrovnatelné,“ dodal, a podotkl, že demonstrace pro Guaidóa jsou mnohem větší a organizovanější.

Co se týče časové osy, Pilip varoval: „Můžeme mluvit o týdnech, měsících nebo i více než roce. Náhoda není na straně Madurova režimu.“ Navíc řekl, že pokud by se konaly skutečně svobodné volby, Guaidó by "drtivě vyhrál" – tedy získal by nejen většinu hlasů, ale i legitimní mezinárodní uznání.

Role institutu CASLA a mezinárodní reakce

Ivan Pilip je také ředitelem institutu CASLA (Centrum pro analýzy a studia Latinské Ameriky). Institut se soustředí na podporu demokratických přechodů v 20 zemích regionu, včetně Venezuel. „Naše úsilí směřuje k technické podpoře transparentních voleb a dialogu mezi politickými aktéry,“ řekl Pilip a dodal, že CASLA již připravuje podkladové materiály pro případnou mezinárodní dohledovou misi.

Mezinárodní společenství, zejména EU a USA, dlouho tlačí na Madurovu vládu kvůli porušování lidských práv a korupci. Ruská a čínská podpora Madura však komplikuje scénář. Když se ptali, zda se situace může změnit i bez zahraniční intervence, Pilip odpověděl, že vnitřní ekonomické síly a ztráta legitimity jsou silnější než jakákoli externí podpora.

• Salvador de Madura: 120 000 aktivních vojáků v Národní bolivariánské armádě.
• Colectivos: odhadem 15 000‑20 000 ozbrojených členů.
• Podpora Guaidóa: demonstrace ve městech Caracas, Valencia a Maracaibo často čítají tisíce lidí.

Dopady na evropskou a českou politiku

Pro Českou republiku a její zahraniční politiku je Venezuela spíše periferie, ale situace má přímý dopad na české exporty. Podle statistik Ministerstva zahraničí přijímají české společnosti v Latinské Americe (včetně Venezuel) asi 80 % ve formě strojírenských a farmaceutických produktů. Pilip sám uvádí, že osobně podniká v regionu a sleduje, jak ekonomický kolaps ovlivňuje české dodavatele.

V Praze se konají i diskuze o možnostech humanitární pomoci, a to hlavně skrze neziskové nadace, které se zabývají potravinovou bezpečností. „Naše země má možnost pomoci, ale potřebuje jasnou strategii a koordinaci s ostatními EU státy,“ podotkl Pilip.

Co očekávat dál – scénáře a časová osa

Podle analytiků existují tři hlavní scénáře:

1. Svobodné volby v příštích dvou letech – pokud se povede vytvořit mezinárodní dohled, očekává se vítězství Guaidóa a postupné uvolnění sankcí.
2. Prodloužená politická krize – pokud se opozice nedostane k volebnímu procesu, konflikt mezi armádou a colectivozmi se může eskalovat, přičemž ekonomické podmínky se ještě více zhorší.
3. Vojenský zásah – nepravděpodobnější, ale stále možné vzhledem k rostoucímu napětí mezi armádou a civilními protesty.

Pilip zdůraznil, že i v nejhorším případě se struktura režimu oslabuje a mezinárodní tlak roste. "Největší výzvou je vytvořit podmínky, kde se může konat skutečná volba," řekl.