Jan Kanyza: Můj důchod je neúplné telefonní číslo, spadla mi brada

Legendární český herec, dabér a výtvarník Jan Kanyza, známý pro své podmanivé hlasy a malířské dílo, má za sebou jeden z nejzvláštnějších momentů svého života. Nešlo o premiéru filmu ani otevření výstavy, ale o návštěvu úřadu práce a následný šok z papíru, který mu tam dali do ruky. „Spadla mi brada,“ vyprávěl s úsměvem, když poprvé nahlédl na částku, která se měla stát jeho měsíčním příjemem od státu.

Ta situace byla tak absurdní, že ji sám přirovnal k technické chybě. Podle jeho slov šlo o sumu, která vypadala jako neúplné telefonní číslo. Zpočátku si myslel, že jde o doplatek za dlouhou dobu zpětně, z něhož by se dalo žít. Realita však byla jiná. Jeho manželka ho okamžitě upozornila, že ta hezká částka platí jen pro minulost a to, co bude dostávat každý měsíc, je řádově nižší. Přesnou sumu média nezveřejňují, ale kontext je jasný: průměrný starobní důchod v Česku se v roce 2026 pohybuje kolem 22 tisíc korun, zatímco minimální hranice leží u necelých 10 tisíc. Kanyzova penze zřejmě spadá do této spodní poloviny, pokud ne pod ni.

Bureaucracie, která umělce donutila kapitulovat

Největší bolestí hlavy pro Jana Kanyzu nebyla samotná výše peněz, ale cesta k ní. V rozhovoru pro web České důchody popsal proces vyřizování důchodu jako noční můru plnou chybějících dokumentů. „Šel jsem tam a oni mi řekli, že mi chybí papíry. Obstaroval jsem je, vrátil se, a ta úřednice mi řekla, že chybí další,“ vzpomíná. Byl natolik znechucený administrativou, že nakonec celou agendu převzala jeho žena. Pro člověka, který strávil desetiletí před kamerami, bylo stažení se do pozadí při řešení byrokracie téměř symbolické.

Když se konečně dozvěděl, že je oficiálně označen jako „starobní důchodce“, cítil se podle svých slov „maličko dotčený“. Ale jak sám říká, přežilo se to. A co je víc, konec herectví pro něj byl spíše úlevou než tragédií. V podcastu Boomer Talk pro Seznam Zprávy to řekl jednoznačně: „Ano, definitivně, stažená roleta, bez inventury, konec, šlus, zavřeno.“

Malba místo kamery: Nová životní role

Zatímco herecká kariéra skončila, umělecká činnost pokračuje. Jan Kanyza je totiž nejen hercem, ale i zkušeným malířem. Štětec drží v ruce přes padesát let. Dnes žije střídavě na chalupě a v Praze, kde pravidelně vystavuje svá díla. Malování se stalo jeho hlavním zdrojem příjmů. „Malování mě živí, důchod nestojí za řeč, nicméně nejsem otrok peněz,“ tvrdí. Je to zajímavý obrat – muž, který kdysi hrál postavy v desítkách filmů, dnes prodává obrazy, které schovával pod gaučem, aby si je nikdo nepoškodil.

Jeho životní styl je dnes minimalistický. Nemá internet, vyhýbá se masové pozornosti a preferuje klid. Pro mnohé seniory může být jeho příběh inspirací, jak najít nový smysl po odchodu do důchodu, i když finanční stránka věci není vždy tak růžová, jak si lidé představují.

Kontext českého důchodového systému

Kanyzova zkušenost není ojedinělá, ale jeho hlasitá reakce ji učinila mediálním tématem. Český důchodový systém často kritizován za nízké částky, zejména pro lidi s nepravidelnými příjmy nebo kratší dobou odpracovaných let. Zatímco průměrná penze roste, reálná kupní síla mnoha důchodců zůstává pod tlakem. Kanyza připomíná, že i slavní lidé nejsou imunní vůči ekonomické realitě stárnutí.

• Průměrný starobní důchod (leden 2026): Necelých 22 000 Kč měsíčně.
• Minimální starobní důchod: Kolem 9 800 Kč měsíčně.
• Délka Kanyzova pobírání důchodu: Více než 10 let.
• Hlavní zdroj příjmů dnes: Prodej vlastních obrazů.

Co nás čeká dál?

Jan Kanyza nemá v plánu vrátit se k herectví. Jeho budoucnost patří štětci a barvám. Jeho příběh slouží jako varování i motivace: důchod nemusí být automaticky synonymum pro finanční komfort, ale může být začátkem nové kapitoly, pokud máte odvahu změnit perspektivu. A pokud vám spadne brada nad výší vaší penze, možná je čas vytáhnout ze skříně staré hobby.