Právě teď jsme svědky jednoho z nejničivějších letních období v nedávné historii jižní Evropy. Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) hlásí katastrofální bilanci: jen ve Španělsku shořelo 1 580 kilometrů čtverečních území. Pro lepší představu – to je více než trojnásobek rozlohy celé Prahy. Od června do srpna 2025 se plameny s děravým systémem prevence rozlily po Řecku, Portugalsku, Francii i Turecku, přičemž kombinace extrémního sucha a veder nad 40 stupňů Celsia vytvořila podmínky pro skutečné peklo na zemi.
Španělsko v kritickém stavu: Evakuace tisíců lidí
Španělsko se stalo epicentrem této klimatickéno krize. Situace byla tak vážná, že v katalánské provincii Tarragona muselo přes 18 000 obyvatel zůstat zavřených ve svých domech, zatímco kolem nich zuřily nekontrolovatelné plameny. V jižní Andalusii, konkrétně u letoviska Tarifa, museli hasiči v naprostém chaosu evakuovat přes dva tisíce lidí z hotelů a kempů jen během několika hodin mezi pondělím a úterýkem.
Nejhorší zásahy byly zaznamenány v autonomní oblasti Galicie, kde oheň zdevastoval přibližně 11 500 hektarů. Zvláště problematická byla oblast Ourense u obce Chandrexa de Queixa, kde terén prakticky znemožnil rychlý zásah. Na severu země navíc hrozilo, že plameny pohltíB unikátní památky UNESCO z doby antiky. Pedro Sánchez, premiér Španělska, přednostně varoval na sociální síti X před extrémním rizikem nových ohní, což ukazuje, jak vyčerpané byly záchranné složky.
Řecko a Turecko: Od ostrovů po vnitrozemí
V Řecku začala série požárů už v červnu 2025. První tvrdý zásah přišel na ostrově Chios v Egejském moři, kde byl vyhlášen stav nouze. V červenci pak přišla řada na Krétu, konkrétně oblast Ierapetra. Zde se situace stala natolik kritickou, že české cestovní kanceláře musely vtáhnout z ohně desítky svých klientů. Teprve postupně se situace stabilizovala, i když u Patras západně od Athén muselo evakuovat zhruba 7 500 lidí.
Podobný scénář prožilo i Turecko. V provinciích Canakkale, Manisa a Izmir vypukly požáry na zemědělské půdě. V Canakkale se díky silnému větru plameny dostaly až do obytných zón, což vyžadovalo evakuaci dalších 2 000 lidí. Je vidět, že už nejde jen o isolatední lesní požáry, ale o hrozbu, která útočí přímo na obydlené oblasti a zemědělskou infrastrukturu.
Mezinárodní mobilizace a lidské ztráty
Když už nestačily lokální síly, do hry vstoupila mezinárodní pomoc. V Bulharsku například nasadil Armáda České republiky své vrtulníky Black Hawk, aby pomohli v boji s ohněm. V Portugalsu pak nasazili přes 2 100 hasičů a dvacet letadel, přičemž nejvíce trpěli obyvatelé v Trancosu a Arganilu u Coimbry, kde hustý kouř zahalil celé vesnice.
Bohužel tato vlna veder nezanechala jen spálenou zem. Bilance obětí je bolestivá: během jednoho úterý zemřelo nejméně pět lidí. Další sedm osob skončilo v nemocnicích, z toho čtyři v kritickém stavu. Francie, konkrétně oblast Aude, rovněž zaznamenala jednu oběť. Celkově musely podstoupit evakuaci desítky tisíc lidí, včetně turistů na Madeiře.
Proč se to děje? Kontext a pohled do budoucna
Tento fenomén není náhodou. Meteorologové dlouhodobě varovali před kombinací extrémního sucha a vln veder, které v roce 2025 dosáhly kritického bodu. V Španělsku trvalo vedro s teplotami nad 40 stupňů od 3. srpna až do 18. srpna. To v podstatě proměnilo krajinu v obří houbič, která stačí k jediné jiskře.
Co nás čeká dál? Podle expertů se musíme připravit na to, že tyto "super-požáry" budou častější a intenzivnější. Tradiční metody hašení už nestačí, protože plameny se šíří rychleji, než jsou schopny hasičské brigády reagovat. Klíčem bude pravděpodobně lepší správa lesů a včasná prevence, jinak se z letních dovolených v jižní Evropě stane riskantní sázka.
Často kladené otázky
Která země byla v roce 2025 nejvíce zasažena?
Nejvíce zasaženo bylo Španělsko, kde podle systému EFFIS shořelo 1 580 km². To představuje více než trojnásobek plochy Prahy a vedlo k evakuaci tisíců lidí v oblastech jako Tarragona či Galicie.
Jak pomohla Česká republika při boji s požáry?
Česká republika zasahovala především v Bulharsku, kam vyslala hasiče s vrtulníkem Black Hawk. Kromě toho se české cestovní kanceláře aktivně podílely na evakuaci svých klientů z ohrožených oblastí na Kréte.
Jaké byly hlavní příčiny takového šíření plamenů?
Hlavním faktorem byla extrémní vlna veder s teplotami nad 40 °C, která v některých oblastech trvala několik týdnů (např. ve Španělsku od 3. do 18. srpna), v kombinaci s dlouhotrvajícím nedostatkem srážek a silným větrem.
Kdo všechno musel být evakuován z ohrožených zón?
Evakuace se dotkly desetitisíců lidí. V samotné Tarragoně to bylo 18 000 obyvatel, u Patras v Řecku 7 500 lidí a v turecké provincii Canakkale přes 2 000 osob. Evakuováni byli jak místní obyvatelé, tak turisté v kempech a hotelech.