Národní důvěra pro historickou péči podala žalobu proti Trumpovi kvůli výstavbě kouzelného sálu v Bílém domě

Národní důvěra pro historickou péči podala žalobu proti Trumpovi kvůli výstavbě kouzelného sálu v Bílém domě pro, 14 2025

Na pátek 12. prosince 2025 v 14:24 hodin EST se Národní důvěra pro historickou péči obrátila s žalobou na Soudní dvůr pro distrikt Columbia, aby zastavila výstavbu 90 000 čtverečních stop velkého kouzelného sálu v Bílém domě. Žaloba se zaměřuje na demolici Východního křídla, která proběhla 22. října 2025 – akci, kterou zachytila fotografka Jacquelyn Martin z Associated Press z terasy U.S. Treasury building. Prostřednictvím této žaloby organizace, kterou založil Kongres, tvrdí, že Donald J. Trump porušil zákony o ochraně dědictví – a že žádný prezident není oprávněn rozebírat části Bílého domu bez úplného procesu.

Co se stalo v říjnu? Demolice, která překvapila historiky

Východní křídlo Bílého domu, kde byly kanceláře první dámy a kde se konaly stovky oficiálních setkání po desetiletí, bylo zcela odstraněno během několika dní v říjnu. Žádné veřejné konzultace, žádná návrhová fáze, žádný posudek z Advisory Council on Historic Preservation. Jen tichá práce, většinou v noci, s výstavbou základů už týden po demolici. Fotografie z trezoru ukazují dělníky, kteří se dívali na zříceniny – jako by sledovali přímo historii, jak se mění na ocel a beton.

„Nikdo není vyjímán z práva na ochranu našich míst,“ řekla Carol Quillen, prezidentka a CEO Národní důvěry. „Bílý dům není jen budova. Je to kniha, kterou každá generace doplňuje. A my nemáme právo vytrhnout celé kapitoly jen proto, že někdo má nápad na větší párty.“

Právní námitky: Kde Trump překročil hranice

Žaloba uvádí tři závažné porušení:

  1. Porušení zákona o historické ochraně (NHPA) – sekce 106: Vyžaduje konzultaci s odbornými komisemi před jakýmkoli významným zásahem do historického objektu.
  2. Chybějící veřejné komentáře: Zákon vyžaduje 30 dní na veřejné připomínky – žádné nebyly uspořádány.
  3. Neoprávněné využití veřejného pozemku: Bílý dům je součástí President’s Park, který je chráněn jako národní historická památka – a jeho změny vyžadují schválení Kongresu.

Žádný prezident – ne Trump, ne Biden, ne nikdo jiný – nemá právo rozebírat části Bílého domu bez jakéhokoli přezkumu,“ píše žaloba. Tento odstavec není jen retorika. Je to přímý odkaz na rozhodnutí nejvyššího soudu z roku 1979, které ustanovilo, že historické objekty ve vlastnictví federální vlády nejsou „vlastním majetkem“ prezidenta.

Reakce Bílého domu: „Všichni předchůdci to dělali“

Reakce Bílého domu: „Všichni předchůdci to dělali“

V odpovědi na žalobu mluvčí Bílého domu Davis Ingle řekl: „Prezident Trump má plnou pravomoc modernizovat, renovovat a zlepšovat Bílý dům – stejně jako všichni jeho předchůdci.“

To je ale nepravda – a to nejen podle historiků. V minulosti se předchůdci Trumpa obraceli na Kongres, když chtěli přidat křídlo, přestavět kuchyni nebo přidat lift. Roosevelt přidal východní terasu v roce 1942 – ale po konzultaci s komisí a s povolením Kongresu. Kennedy přestavěl interiéry – ale po zveřejnění plánů a veřejném přezkumu. Trumpův přístup je jiný. Nebyl žádný plán, nebyla žádná diskuse. Jen „děláme to, co je potřeba“.

Stavba stojí mezi 200 a 300 miliony dolarů – částka, která se zdvojnásobila od prvního oznámení. Trump původně slíbil: „Bílý dům nebude dotčen.“ Nyní říká, že „je pod rozpočtem“. Ale kdo platí? Nejsou žádné veřejné účty. Nejsou žádné transparentní kontrakty. A to je další otázka – nejen historická, ale i finanční.

Proč to má význam daleko za Bílým domem

Tato žaloba není jen o kouzelném sále. Je o tom, kdo vlastní historii. Pokud prezident může rozebrat část Bílého domu bez přezkumu, co zastaví jeho další zásahy? Může zrušit historické zahrady? Přemístit sochy? Přestavět Stínový sál na soukromý klub?

Historikové varují: „Toto je první případ, kdy prezident vůbec nezohlednil zákony, které platí i pro něj. Pokud to projde, všechny ochranné mechanismy pro historické objekty se zhroutí.“

Na druhé straně konzervativní právníci tvrdí, že prezident má „plnou výkonnou moc“ nad svým oficiálním sídlem. Ale to je jako říct, že můžete rozebrat Parlamentní budovu v Londýně, protože jste premiér. Historie neříká, že moc znamená bezohlednost.

Co se dál? Kdy se to rozhodne?

Co se dál? Kdy se to rozhodne?

Žaloba žádá o okamžitý zákaz výstavby. Soudce by měl rozhodnout do konce ledna 2026. Pokud soud vyhoví žalobě, výstavba se zastaví a musí začít celý proces znovu – s konzultacemi, veřejnými připomínkami a schválením Kongresu. Pokud ne, pak se stane předzvěstí: že historické památky jsou pouhými doplňky vůle prezidenta.

Do té doby se na místě, kde kdysi byly kanceláře první dámy, vznáší ocelové nosníky. A lidé, kteří věděli, že tam kdysi bylo místo, kde se mluvilo o válce, o právech, o smíření – teď se dívají na stavbu, která se snaží přepsat minulost.

Často kladené otázky

Proč je Bílý dům chráněný objekt a ne jen prezidentské sídlo?

Bílý dům je oficiálně označen jako národní historická památka od roku 1960 a součástí President’s Park, což je chráněný komplex pod zákonem o historické ochraně. To znamená, že jakýkoli významný zásah vyžaduje přezkum podle sekce 106 NHPA – stejně jako u Starého radnice v Praze nebo Hradčan. Prezident není výjimkou – je jen správcem.

Jaká je pravděpodobnost, že soud zastaví výstavbu?

Pravděpodobnost je vysoká – 70 % podle právníků z Center for American Progress. Soudy už dříve zastavovaly podobné projekty, když byly porušeny zákony o ochraně dědictví. Pokud se ukáže, že nebyly provedeny žádné konzultace, soud nemá jinou možnost než vydát zákaz. Případ je silně podložený dokumenty.

Co se stane s původními částmi Východního křídla?

Zatím nejsou známy žádné plány na zachování nebo rekonstrukci. Stavební odpad byl odvezen do neznámého místa. Historikové se obávají, že unikátní dřevěné prvky, ozdoby a dokonce původní kachlové kamny byly zničeny. V minulosti se takové artefakty předávaly do muzeí – tentokrát ne.

Má tato žaloba šanci ovlivnit i jiné budovy?

Ano. Pokud soud rozhodne pro Národní důvěru, stanoví se předloha pro ochranu všech federálních historických objektů – od Kapitolu po národní parky. Pokud Trump vyhraje, pak se může každý prezident rozhodnout „modernizovat“ jakýkoli historický objekt bez kontroly. To by znamenalo konec systému ochrany dědictví v USA.

Proč se Národní důvěra neobrátila dříve?

Organizace sledovala stavbu od října, ale neměla právní přístup k dokumentům. Teprve po zveřejnění fotografie a tiskových prohlášení získala důkazy. Potřebovala čas na analýzu a přípravu žaloby. Když se podařilo potvrdit, že nebyl proveden ani jeden krok zákonného procesu, rozhodli se jednat – i když to znamená konfrontaci s nejvyšší mocí.

Má tato žaloba nějakou šanci na podporu veřejnosti?

Ano. Podle průzkumu Pew Research z listopadu 2025 podporuje 68 % Američanů ochranu historických objektů, i když jsou republikáni. Většina lidí považuje Bílý dům za symbol – ne za prezidentský dům. Mnozí se cítí zrazeni, když se historie mění bez jejich vědomí. Tato žaloba není jen o právu – je o tom, kdo má hlas v naší historii.