Posílení českých sankcí proti Rusku: Zlepšení implementace a uzavření finančních mezer

led, 28 2025

Česká republika čelí výzvám při vymáhání sankcí proti Rusku

Na výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se pozornost České republiky obrací na kritické diskuse týkající se sankcí proti ruské agresi na Ukrajině. To, co začalo jako snaha EU zpřísnit postavení Ruska po invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se ukázalo jako nelehký úkol. Odborníci z Asociace pro mezinárodní otázky a Pražského institutu bezpečnostních studií upozorňují na klíčové překážky a naléhají na posílení kapacit státu při implementaci mezinárodních sankcí.

Systém sankcí byl zaveden rychle a s nadšením, avšak jeho praktické aspekty se ukazují jako výzvy. Zásadním problémem je udržitelnost a efektivita opatření, která čelí politickým a legislativním bariérám. Sankce přijaté ve formě zákonných opatření se potýkají s potřebou modernizace a zefektivnění systému, a to zejména v oblastech, jako je mapování majetkových struktur a zajištění důvěryhodných datových zdrojů.

Právní mezery a potřeba legislativních zlepšení

Zdůrazňují se také právní mezery, zejména pokud jde o konfiskaci majetku patřícího osobám na sankčním seznamu. Navzdory významné podpoře těchto opatření se nedaří zcela eliminovat problematické oblasti. Česká republika spolu se Slovenskem a Maďarskem jednaly o vyjmutí ruské ropy přepravované Družbou z těchto opatření, což vyvolalo další diskuse ohledně zásobovací závislosti.

Návrh obecného zákona od O. Koláře, M. Žantovského a V. Votápek v lednu 2024 inicioval snahy o osvojení možnosti konfiškovat ruské aktiva v této zemi. Přesto tento návrh nedosáhl výrazného pokroku a stále se nachází v legislativní křehkosti, což odborníci shledávají jako alarmující. Projekt "Odolnější Česko" je zrcadlem této situace, protože upozorňuje na potřebu řešit hluboce zakořeněné problémy, jako je organizovaný zločin.

Ekonomické důsledky a tlak na agresora

Při pohledu na ekonomickou stránku věci je zřejmé, že financování válečného úsilí Ruskem skrze komerční půjčky má dalekosáhlé důsledky. Vedení Ruska čelí dvěma dráhám, kde jedna je pečlivě sledovaným obranným rozpočtem a druhá komerčními půjčkami. Z celkových odhadů úvěrů 207-249 miliard dolarů jde až 70 % prostředků přímo či nepřímo na válečné úsilí.

Takový ekonomický přístup přináší překvapivé výsledky, včetně neúprosných nárůstů korporátního úvěrování. Inflace stoupá a uvnitř systému se zvedá očekávání kreditní krize. Západní spojenci mohou tuto situaci vnímat jako příležitost k zintenzivnění sankcí a k posílení tlaku na Rusko. Je zřejmé, že zachování ekonomických sankcí je nejen otázkou současnosti, ale i budoucnosti, a bude klíčové pro jakoukoli mírovou dohodu, která by zaručila stabilizaci situace na Ukrajině.