Česká příroda právě přišla o jednoho ze svých nejvýraznějších hlasů. Ve věku 88 let zemřel Václav Větvička, uznávaný biolog, publicista a dlouholetý ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho odchod není jen smutnou statistikou v nekrologu; je to konec éry, kdy se botanika stala dostupnou každému, kdo měl uši a zvědavost.
Zpráva o jeho skonu dorazila z Hamzovy léčebny v Luži – Košumberku na Chrudimsku. Zatímco odborné zdroje uvádějí datum úmrtí jako , média hovoří o „noci na čtvrtek“ 30. července. Detaily jsou stále trochu mlhavé, ale podstata je jasná: muž, který nás naučil dívat se na listy a kůru stromů s respektem, odešel tam, kde měl rád klid.
Hlas, který znáte z rádia
Pokud jste někdy poslouchali víkendová rána na stanici Dvojka Českého rozhlasu, pravděpodobně jste ho slyšeli. Větvička nebyl jen suchým akademickým pracovníkem. Byl to ten soused, co vám vysvětlil, proč ten dub před vaším domem vypadá tak smutně. Jeho osobnost i charakteristický hlas byly roky neodmyslitelně spojené s pořadem Tobogan a ranním vysíláním. „Ani snad nepřejdu ulici, aby se někdo na něco nezeptal,“ řekl kdysi o svém zájmu veřejnosti. A měl pravdu. Lidé ho milovali, protože jim přírodu nepřibližoval jako učebnici, ale jako příběh.
Jeho kariéra byla pevně spjata s Univerzitou Karlovou. Absolvoval obor geobotanika na její Přírodovědecké fakultě a později zde působil jako ředitel Botanické zahrady Na Slupi v Praze 2. Fungoval v této funkci od roku 1992 až do roku 2007. Pod jeho vedením se zahrada stala nejen vědeckým pracovištěm, ale i místem, kam lidé chodili pro inspiraci a klid.
Knihy, ocenění a Den stromů
Napsal více než 30 knih. To není jen číslo, to je desetiletí práce. Od populárních průvodců po odbornější texty, Větvička dokázal přeložit jazyk rostlin do té lidské. Za svou celoživotní práci získal řadu ocenění, která potvrzují jeho výjimečnost:
- Medaile Vojtěcha Náprstka (2004) za popularizaci vědy, udělená Akademií věd České republiky.
- Medaile Za zásluhy (přibližně 2018), kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
- Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovaci (2019).
Ale možná největší odkaz? Ten má datum. 20. říjen. Právě díky iniciativě a propagaci Václava Větvičky se tento den stal v Česku symbolem péče o stromy. „Byl hybatelem toho, že se z 20. října stal Den stromů,“ připomínají média. Tradice „zamykání“ arboreta v Luži, která s tímto dnem souvisí, byla jeho srdcovkou.
Rozloučení v kruhu rodiny i veřejnosti
Informaci o úmrtí médiím potvrdil jeho syn Ivan Větvička. Jako první ji přinesl regionální Chrudimský deník, kterému ji sdělil ředitel Hamzovy léčebny Václav Volejník. Poslední rozloučení v úzkém rodinném kruhu proběhlo ve čtvrtek 7. srpna 2026 v osmibokém Duchovně-relaxačním centru přímo v areálu léčebny. Hudba Bedřicha Smetany doprovázela poslední krok tohoto milovníka přírody.
Pro širší veřejnost však čeká ještě jedna událost. Hamzova léčebna připravuje velké veřejné rozloučení na 20. října 2026. Bude to symbolický návrat k tomu, co Větvičce bylo blízké nejvíce – ke stromům a komunitě lidí, kteří mají rádi život kolem sebe.
Frequently Asked Questions
Kde přesně zemřel Václav Větvička?
Zemřel v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku na Chrudimsku. Tato lokalita byla pro něj významná, neboť se zde nachází známé arboretum, které během svého života často navštěvoval a podporoval tradice spojené s péčí o stromy v tomto areálu.
Jakou roli hrál Větvička v českém rozhlase?
Jeho hlas byl desítky let spojován s víkendovým ranním vysíláním stanice Dvojka Českého rozhlasu. Prostřednictvím pořadů jako Tobogan popularizoval botaniku a přírodní vědy pro širokou veřejnost, čímž se stal jednou z nejrozpoznanějších tváří (respektive hlasů) české vědní komunikace.
Co je spojeno s datem 20. října?
Tento den je v České republice slaven jako Den stromů, což je iniciativa, kterou Větvička silně prosazoval. V tento den se tradičně koná akce „zamykání“ sezóny v arboretu Hamzovy léčebny. Právě na tento den v roce 2026 plánuje léčebna veřejné pietní rozloučení s Václavem Větvičkou.
Která instituce vedl Václav Větvička?
Byl dlouholetým ředitelem Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně té části, která se nachází Na Slupi v městské části Praha 2. tuto funkci zastával v letech 1992 až 2007 a pod jeho vedením zahrada získala mimořádnou popularitu.
Kolik knih napsal Václav Větvička?
Během své kariéry napsal více než 30 knih. Tyto publikace pokrývají široké spektrum témat od odborné botaniky po populárně-naučné texty určené laické veřejnosti. Jeho styl psaní byl známý tím, že kombinoval přesné vědecké informace s přístupným a často poetickým podáním.