První koně Przewalského v Kazachstánu – druhá fáze mezinárodní reintrodukce

Na Przewalského koně se konečně rozvířila naděje: 3. června 2025 přistálo sedm jedinců – dva hřebci a pět hlav – přímo na stepi Altyn Dala v centrálním Kazachstánu. Přesné datum, jasná mise a vojenský letadlový transport ukázaly, že tato ohrožená výprava už není jen snem, ale konkrétní realitou.
Projekt, označený jako Druhá fáze reintrodukce Przewalského koněAltyn Dala, Kazachstán, byl iniciován Zoologická zahrada Praha ve spolupráci s Zoologická zahrada Debrecen a Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů Republiky Kazachstán. Naše armáda, konkrétně Vzdušné síly České republiky, poskytla dva cargo letouny, takže koně překročili téměř 3 500 km během pouhých několika hodin.
Historické pozadí vyhynutí Przewalského koně
Przewalského kůň (Equus przewalskii) se poprvé objevil v zápisech v 19. století a během první polovin 20. století byl systematicky loven kvůli kožichům a těžbě masa. Poslední známý volně žijící jedinec zemřel v roce 1969. Vědecké úsilí o záchranu začalo v 70. letech, kdy byly do chovu přivedeny jediné přeživší jedince z čínských a ruských rezerv.
Do konce 80. let se populace v zajetí vyšplhala na cca 200 jedinců v evropských a asijských zoologických zahradách, ale v přírodě zůstala útlá. První pokus o reintrodukci v Mongolsku v roce 1992 skončil neúspěchem kvůli špatné genetické rozmanitosti a nedostatku pastvy. O mnoho později, v roce 2012, se podařilo úspěšně osvětlit území v Národním parku Great Gobi Altai (Mongolsko), kde se dnes drží 17 volně žijících jedinců.
Druhá fáze reintrodukce: průběh a logistika
Transport byl komplikovaný nejen z hlediska vzdálenosti, ale i péče o zvířata během letu. Každý kůň byl před odletem připraven pod dohledem veterináře Dr. Jana Novotná, hlavní veterinářka Zoologické zahrady Praha. Zvířata byla umístěna do speciálních přepravních boxů vybavených klimatizačním systémem a monitorovacím zařízení, které během letu sledovalo srdeční frekvenci i teplotu.
Letadla, pravděpodobně C‑130 Hercules, odstartovala z Letiště Ruzyně v 07:45 místního času a po mezinárodním přestupu v Istanbulu dorazila na letiste Kyzylorda v 15:30 místního času (pozn. čásové posuny). Po příletu byly koně krátce aklimatizovány v mobilním výběžku, kde jim bylo umožněno volný pohyb na ohradiště o rozloze 1,2 ha.
Mezinárodní spolupráce a role partnerů
Projekt není jen českým titulem. Zoologická zahrada Debrecen poskytla tři mladé samice, které doplnily genetickou rozmanitost skupiny. „Spolupráce je klíčová – bez podpory partnerů z Maďarska a Kazachstánu by se tento krok vůbec neuskutečnil,“ říká Jiří Vojtík, ředitel Zoologické zahrady Praha během tiskové konference.
Kazachstánský úřad zajišťuje dlouhodobou ochranu území Altyn Dala. Ministr ekologie, Kairat Boranbayev, oznámil, že legislativa bude upravena tak, aby byl tento region oficiálně vyhlášen „ochrannou zónou pro volně žijící koně“ a že jsou připraveny finanční prostředky na monitoring populace po dobu dalších deseti let.
Dopady na lokální ekosystém a očekávaný vývoj
Ekologové upozorňují, že návrat velkých býložravců má řetězcový efekt: trávníky se obnoví, zvýší se biodiverzita hmyzu a menších savců, a přirozená dynamika požárů se změní. Studie z Národního parku Yellowstone prokázala, že přítomnost kopytníků zlepšuje hydrologii půdy – a to by mohlo mít podobné dopady i v arktické stepi Altyn Dala.
V současnosti se odhaduje, že v Altyn Dala žije již 12 jedinců (7 z druhé fáze, 5 z první fáze z roku 2024). Plánuje se pravidelný monitoring a případný přídavek dalších jedinců, pokud bude úspěšně potvrzena reprodukční schopnost skupiny. Očekává se, že během pěti let se populace může rozrůst na 30 až 40 jedinců, což by představovalo stabilní základnu pro další rozšíření do sousedních stepí.
Co nás čeká: další kroky a výzvy
Další fáze projektu zahrnuje výstavbu vodních zdrojů a vhodných pastvin, aby se předešlo konkurenčnímu tlaku na místní pastviny. Rovněž bude zapotřebí vyřešit otázku konfliktu s pastevci, kteří v této oblasti chovají stáda ovcí a koz. Ministerstvo ekologie připravuje program vzdělávání místních komunit o výhodách přirozených savců a o nutnosti ochránit tento unikátní biotop.
Mezitím se odborníci těší na první úspěšné porodby, které by mohly nastat už během roku 2026. Všichni zúčastnění doufají, že se Przewalského kůň stane nejen symbolem mezinárodní spolupráce, ale i hlavní hvězdou obnovy stepních ekosystémů v srdci Asie.
- 7 koní (2 hřebci, 5 hlav) přepraveno 3. června 2025.
- Transport z Prahy a Debrecinu přes vojenské cargo letouny.
- Cílová oblast: Altyn Dala, centrální Kazachstán (~3 500 km).
- Projekt podporují Zoologická zahrada Praha, Zoologická zahrada Debrecen a Kazachstánské ministerstvo ekologie.
- Očekávaný nárůst populace na 30‑40 jedinců během 5 let.

Často kladené otázky
Proč byla vybrána právě oblast Altyn Dala?
Altyn Dala je historickým domovem Przewalského koně a nabízí rozsáhlé travnaté plochy, minimální lidskou zástavbu a přirozené vodní zdroje, což jsou ideální podmínky pro přežití volně žijících koňů. Navíc místní ekosystém potřebuje právě takové velké býložravce k obnově biodiverzity.
Jaká je role české armády v projektu?
Vzdušné síly České republiky poskytly dva cargo letouny C‑130, které zajistily rychlý a bezpečný transport koní přes tisíce kilometrů. Použití vojenských letadel podtrhuje vysokou prioritu a logistickou náročnost celého záchranného úkolu.
Kolik jedinců je již v Kazachstánu?
Po úspěšné první fázi v roce 2024 bylo v Altyn Dala 5 jedinců. Druhá fáze přidala dalších 7, takže k dnešnímu dni je v rezervaci 12 koní, kteří se očekává, že se během následujících let rozmnoží.
Jaký vliv může mít reintrodukce na místní pastevce?
Ministerstvo ekologie připravuje programy, které mají minimalizovat konflikty – například vymezení specifických pastvin pro koně a edukaci pastevců o výhodách krokodího přirozeného spásání. Dlouhodobě by měl projekt zvýšit kvalitu pastvy i podporu pro pastvce díky lepší hydrologii a výživové hodnotě rostlin.