REGN-EB3 a mAb114: Nová éra v léčbě eboly podle výsledků přelomových studií

kvě, 17 2025

Nové léky naprosto změnily šance v boji s ebolou

Když se v roce 2018 rozhořela další epidemie eboly v Konžské demokratické republice, lékaři měli poprvé v kapse silná esa. Právě tehdy začal rozsáhlý klinický test PALM (Pamoja Tulinde Maisha), který postavil proti sobě několik experimentálních terapií: ZMapp, remdesivir, mAb114 a REGN-EB3. Ukázalo se, že dvě poslední jmenované, tedy REGN-EB3 a mAb114, znamenaly skutečný zlom. Odborníci byli překvapeni, jak rychle se rozdíly v přežívání pacientů začaly ukazovat – a nešlo o drobné odchylky. Zatímco u dříve používaného ZMapppu zemřela téměř polovina lidí (51,3 %), u pacientů s REGN-EB3 a mAb114 se úmrtnost snížila na třetinu. Statistici proto doporučili studii předčasně ukončit, protože byla neetická chudším podávat méně funkční léky.

REGN-EB3 je směs tří speciálně vyvinutých protilátek, které se vážou na klíčové části povrchu viru eboly. Díky tomu ho dokáží zablokovat přesně tam, kde je to nejdůležitější. Vývojáři přitom od začátku mysleli na to, aby kombinace byla pestrá – virus tak daleko hůř hledá cesty úniku přes mutace. Druhý zázrak, mAb114, je podle všeho vůbec první protilátkou získanou z plasmy přeživšího pacienta. Ta přesně zacílí na konkrétní místo na povrchu viru, čímž ho ochromí. V laboratorních testech i v praxi lékaři sledovali nejen nižší úmrtnost, ale také rychlejší odpověď organismu na léčbu.

Včasná léčba zvyšuje šanci na přežití

Na konci roku 2020 přišla další důležitá zpráva – FDA povolila v USA nasazení REGN-EB3 (obchodně Inmazeb) i pro děti. A to se v dalších vlnách epidemií v Kongu nebo Guineji velmi rychle odrazilo na výsledcích. Pomocí tzv. compassionate access programů se dařilo nasazovat léčbu dříve a častěji i v oblastech, kde jsou jinak možnosti podpůrné léčby vážně omezené. Klíčem úspěchu bylo nasadit protilátky brzy po nástupu příznaků. Když někdo čekal, nebo měl velmi vysokou virovou nálož, riziko smrtelných komplikací rychle rostlo.

Jedna z největších analýz, kde lékaři sledovali téměř 800 pacientů v oblasti Severní Kivu v roce 2025, přinesla jasné výsledky: ti, kteří už byli očkováni proti ebole a dostali REGN-EB3 nebo mAb114 včas, měli mnohem vyšší šanci na přežití než ti, kteří pomoc dostali pozdě nebo vůbec nebyli očkovaní. Podpůrná péče – ať už pečlivé sledování ledvin a jater, správný pitný režim nebo léčba komplikací – je pořád nezbytná, hlavně pro těžké případy.

Je ale jasné, že pořád zůstávají výzvy. U extrémně těžkých pacientů je i přes nasazení moderní léčby úmrtnost stále vysoká. Výzkumníky proto teď nejvíc zajímá, jak přesně protilátky s virem reagují a kde by šlo ještě léčbu vychytat. Podle lékařů z organizací jako Lékaři bez hranic nebo Světová zdravotnická organizace je naprosto nezbytné, aby se nové léky dostaly i do těch nejodlehlejších oblastí, kde s ebolou stále bojují. Tam totiž léčba často dorazí pozdě a každá hodina navíc může znamenat životní rozdíl.