Soud s psychiatrem Janem Cimickým: Svědectví obětí a odvaha Martiny Hynkové Vrbové otřásly jednací síní

kvě, 20 2025

Nečekaná odvaha před soudem: Skutečné příběhy obětí psychiatra Cimického

Tenhle příběh ukazuje, že trauma si člověk nese mnohem déle, než se mnozí domnívají. Proces s psychiatrem Janem Cimickým se rozběhl a z tribun řízení zazněly slova, která zneklidňují i po letech. Když před soud předstoupila moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, v sále ztichlo. Poprvé mluvila pod přísahou o zážitku, jenž ji prý pronásledoval dvacet let jejího života. Natáčela tehdy s Cimickým pořad pro mladé, kde měl odborně radit těm, kteří procházejí těžkým obdobím. Jenže soukromě její důvěru zneužil. Popsala to jako "temnotu“, která jí změnila pohled na svět a odstartovala vleklé období úzkostí.

Právníci Jana Cimického se snažili výpověď zpochybnit, obraceli ji proti detailům, hledali trhliny, ale Hynková Vrbová zůstala pevná. Uvedla, že dnes mluví nejen pro sebe, ale hlavně pro všechny, kteří už nemůžou, nebo se bojí vystoupit. Podle ní je cílem nejen postavit viníka před spravedlnost, ale také dodat sílu dalším, aby jednou nebyl slyšet jen hlas pachatele, ale i těch, komu ublížil. Soud si vyslechl i další ženy, jež mluvily o dlouhodobých následcích Cimického chování – posttraumatické stresové poruše, bariérách v mezilidských vztazích nebo chronické nespavosti. Některé ženy zmínily, že proces jim pomohl aspoň částečně získat zpět kontrolu nad svým příběhem.

Desítky skutků, léta mlčení, odvaha promluvit

Případ není banální tím, že by šlo jen o několik incidentů. Obvinění pokrývají období mezi lety 1979 až 2019 a soud už loni v listopadu uznal Cimického vinným ze čtyř znásilnění a pětatřiceti případů nátlaku. Přesto se podle Martiny Hynkové Vrbové i dalších stále objevují nové ženy, které teprve teď sbírají sílu promluvit. Lékař údajně často využíval svou autoritu a důvěru pacientek či spolupracovnic. Zásadním momentem podle právních zástupců bylo, že svědectví obětí do sebe zapadala a ladila s vyšetřovacími materiály policie. Psychologové upozorňují, že podobné kauzy mají na samotné svědky těžký dopad – nutí je znovu prožívat situace, které vytěsňovali, a bojovat nejen se studem, ale často i s pochybnostmi okolí.

Soudní síň se i díky médiím proměnila v prostor, kde šlo poprvé říct nahlas, co se jinak zazdívalo roky nebo desítky let. U soudu padaly popisy tlaků, manipulace i citových vydírání, což dává tušit rozsah toho, co se za odbornou lékařskou kariérou skrývalo. Kdo si uvědomí, že mezi poškozenými jsou ženy z různých prostředí a generací, ten chápe, že nejde o jednotlivosti.

Obhajoba se v procesu drží argumentu neviny a snaží se snížit věrohodnost výpovědí. Proti nim stojí odpovědi žen, které vyrůstaly s pocitem, že o svých zážitcích musí mlčet. Věta Martiny Hynkové Vrbové, že "jsme tady pro všechny, kdo nemůžou, nebo ještě nemůžou promluvit", rezonuje nejen mezi oběťmi samotnými, ale i v celé veřejnosti, která sleduje jeden z největších případů zneužití moci v českém zdravotnictví.