Češi si mysleli, že červnové peklo bylo vrchol. Omyl. Zatímco se veřejnost pomalu zotavovala z letního šoku, meteorologové už varovali před tím, co přijde. A ono to přišlo – ještě tvrději.
V pátek 26. července 2026 portál Meteobox.cz upozornil na blížící se další vlnu veder, která mohla překonat tu červnovou. Zprávy tehdy zněly jako strašák pro zahradkáře i energetiky. Čas ukázal, že varování nebyla planá. Na začátku srpna zasáhla Českou republiku další extrémní epizoda, která v některých oblastech byla intenzivnější než ta červnová.
Historie se opakuje, ale brutálněji
Abychom pochopili vážnost situace, musíme se vrátit k červnu. Ten byl podle Českého hydrometeorologického ústavu teplotně silně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vyskočila na 19,1 °C, což je o 2,6 °C více než dlouhodobý normál z let 1991–2020. V Doksanech 28. června padl rekord 41,9 °C. To znělo jako strop, který se jen tak nepřekoná.
Modely ECMWF, CFS a CanSIPS už koncem června naznačovaly, že červenec a srpen budou ve střední Evropě teplotně nadnormální. Varovaly před tropickými dny a prohlubujícím se suchem. Nikdo však netušil, jak dramatický bude vývoj na začátku srpna.
Srpnový rekord na Moravě a ve Slezsku
Skutečnost předčila očekávání. Zatímco červnová vlna byla plošná, ta srpnová soustředila svou sílu do specifických regionů. Podle zpráv České televize bylo epicentrum extrémního horka na jižní Moravě, Slovensku, Maďarsku a východním Rakousku.
Klíčový moment nastal ve středu 5. srpna 2026teplotního rekordu pro Moravu a Slezsko. Stanice naměřily hodnotu 41 °C. Ano, čtete správně. I když celorepublikový rekord z Doksany (41,9 °C) zůstal zachován, pro regionální měřítko šlo o bezprecedentní událost. Seznam Zpráv tento fakt potvrdil s odkazem na data Českého hydrometeorologického ústavu.
Klíčová fakta o srpnové vlně veder
- Datum maxima: 5. srpna 2026
- Naměřená teplota: 41 °C (Morava a Slezsko)
- Předchozí rekord: 41,9 °C (Doksany, 28. června 2026)
- Hlavní ohnisko: Jižní Morava, východní Rakousko, Maďarsko
- Doprovodné jevy: Extrémní sucho, nízké průtoky řek, zvýšené riziko požárů
Sucho jako palivo pro plameny
Tady věc dostává jiný rozměr. Modely původně nepředpokládaly tak extrémní teploty jako v červnu. Proč tedy padl rekord? Odpověď spočívá v půdě. Po červnové vlně bylo sucho výrazně horší. Půda byla vyschlá jako houba po dešti, který nikdy nepřišel. Chybějící vlhkost znamená, že sluneční energie se nepoužívá na odpařování vody, ale přímo na zahřívání vzduchu. Sucho doslova „podpalilo“ atmosféru.
Ministerstvo životního prostředí a ČHMÚ později uvedly, že numerické modely podcenily právě tento feedback loop. Kratší dny oproti červnu sice teoreticky snižovaly pravděpodobnost rekordů, ale suchá krajina tuto výhodu vyvrátila. Riziko požárů v této době rostlo exponenciálně.
Co říkají experti?
„Je to paradoxní, ale suchá půda funguje jako akumulator tepla,“ vysvětluje atmosférická dynamika za těmito extrémy. V červnu ještě v půdě zbývala nějaká vlhkost, která mírnila noční ochlazování. V srpnu byla půda mrtvá. Výsledkem byly noci, které ani neumožnily organismu regeneraci.
Novinky.cz připomínají, že teploty 40 °C a vyšší se v roce 2026 objevily během pěti dnů: 27. a 28. června, 30. července a 4. a 5. srpna. To není náhoda. Je to nová norma. Ani závěr léta neznamená bezpečí; modely varovaly před dalšími extrémními dny až do konce sezóny.
Budoucnost: Připravme se na nové extrémy
Červencové výhledy sezónních modelů ECMWF a CanSIPS se naplnily. Střední Evropa je teď zónou, kde se tropické dny stávají běžnou součástí léta. Otázkou není, zda přijde další vlna, ale kdy a jak intenzivní bude. Energetici řeší zatížení sítí kvůli klimatizacím, zemědělci zoufale bojují o úrodu a vodohospodáři sledují kriticky nízké hladiny řek.
Zůstává otevřená otázka, zda bude překonán absolutní český rekord 41,9 °C. Srpen nám ukázal, že hranice možného posouváme rychleji, než jsme čekali. A příští rok? Modely naznačují, že trend je jasný – směrem nahoru.
Nejčastější dotazy
Byla srpnová vlna veder horší než ta červnová?
V určitých aspektech ano. Zatímco červnová vlna byla plošnější a zasáhla větší část České republiky, srpnová epizoda byla lokálně intenzivnější. Na Moravě a ve Slezsku byly teploty vyšší než v červnu, kde padl rekord 41 °C. Hlavním rozdílem bylo extrémní sucho, které v srpnu podporovalo vyšší zahřívání povrchu a vzduchu, což vedlo k rekordním hodnotám v konkrétních regionech.
Kde přesně byl naměřen rekord 41 °C v srpnu 2026?
Rekordní teplota 41 °C byla zaznamenána ve středu 5. srpna 2026 na stanících v oblasti Moravy a Slezska. Konkrétní lokalita závisela na konkrétní meteostanici, ale obecně šlo o jihovýchodní část země, která byla pod vlivem velmi teplých mas vzduchu ze Balkánu a Panonské nížiny. Tento údaj byl ověřen Českým hydrometeorologickým ústavem.
Proč modely předpovídaly slabší horko, než nakonec bylo?
Numerické modely často podceňují zpětnou vazbu mezi suchem a teplotou. Předpokládaly standardní podmínky, ale po červnové vlně byla půda extrémně vyschlá. Bez vlhkosti v půdě nedochází k ochlazovacímu efektu odpařování, takže veškerá sluneční energie jde přímo do zahřívání vzduchu. Tento faktor způsobil, že reálné teploty překročily modelové predikce, zejména v kontinentálních oblastech jako je Morava.
Jaké byla hlavní rizika spojená s touto vlnou veder?
Hlavními riziky byly zdravotní komplikace z tepelného stresu, především u seniorů a chronicky nemocných. Dále šlo o extrémní sucho, které ohrozilo úrodu a lesní ekosystémy, a zvýšené riziko požárů v suché vegetaci. Nízké průtoky vodních toků také komplikovaly chladicí systémy elektráren a zásobování pitnou vodou v některých menších obcích.
Překonala srpnová vlna celorepublikový teplotní rekord?
Ne, celorepublikový rekord 41,9 °C z 28. června 2026 ze stanice Doksany nebyl překonán. Srpnová vlna však vytvořila nový rekord pro region Moravy a Slezska s hodnotou 41 °C. Ukázalo se tak, že zatímco severozápadní Čechy mohou mít mírnější maxima, jihovýchodní části republiky jsou stále více vystaveny extrémním teplotám, které se blíží historickým maximům.