Stanjura řeší platy školních kuchařek a uklízeček: peníze chybí, Bek škrtá v rozpočtu školství

Stanjura řeší platy školních kuchařek a uklízeček: peníze chybí, Bek škrtá v rozpočtu školství srp, 10 2025

Stát škudlí na kuchařkách a uklízečkách, školy řeší, kde vzít peníze

Stát slíbil školám, že kuchařkám, uklízečkám i dalším nepedagogickým pracovníkům dopřeje odpovídající platy. Realita je ale někde jinde – peníze na konci května pořád chybí a vláda vysvětlení stále dluží. Minister financí Zbyněk Stanjura sice po dlouhých tahanicích odsouhlasil navýšení rozpočtu o 4,2 miliardy korun, ale to tvoří ani ne polovinu z potřebných 10 miliard. Zbytek si má najít ministr školství Mikuláš Bek uvnitř už tak napnutého rozpočtu svého úřadu. Kde na to vzít? Školám z toho běhá mráz po zádech.

Podle mluvčího resortu financí přijde slíbených 4,2 miliardy z tzv. Všeobecné pokladní správy – obřího státního balíku, ze kterého stát brání povodňové škody, dotuje stavební spoření nebo přeposílá peníze do rozpočtu EU. Peníze na krizi zaměstnanců škol tu ale rozhodně automaticky neleží. Vláda tahá každý milion a už teď v kase couvá. Co nepokryje státní injekce, musí pokrýt ministerstvo školství z vlastních zdrojů. Bek tak narychlo zvažuje nepříjemné škrty i v tak zásadních oblastech, jako je příprava budoucích učitelů nebo podpora soukromých a církevních škol.

Nepedagogické profese: Pět procent nahoru, ale stále málo

Nepedagogické profese: Pět procent nahoru, ale stále málo

Ve hře je taktika, jak přežít příští školní rok. Použitých 4,2 miliardy zahrnuje i pětiprocentní navýšení platů školního personálu pro příští školní rok, což má být aspoň nějaká motivace pro ty, kdo drží v chodu školní kuchyně, jídelny, šatny i úklid. Všem je jasné, že bez těchto lidí by školy jednoduše nefungovaly. Jenže předseda školských odborů František Dobšík upozorňuje, že ani slíbených 10 miliard nedokáže pokrýt vše: "Rozhodně to stačit nebude. Platí se z toho nejen platy, ale i provoz škol, jídelny, pomůcky, vzdělávací kurzy, a hlavně podpora žáků se speciálními potřebami.”

Ředitelé škol, učitelé i odbory jsou nespokojení. Po měsících slibů teď čekají, jaké škrty přijdou. Někde může onemocnět úklid, jinde se ruší adaptační kurzy pro nové učitele nebo podpora pro slabé žáky. Nejistota nervy drásá, protože jasno o penězích mělo být už dávno. Všem v oboru je teď jasné, že původní premiérské proklamace o stabilním financování zůstávají jen na papíře. Výsledkem budou kompromisy, které se dotknou každého – i těch, kdo jsou zvyklí ve škole "jen" vařit nebo uklízet.

Samotné školy i školské odbory proto žádají vládu, aby přestala hrát ping-pong s čísly a konečně přiznala, za co je ochotná nést odpovědnost – ať už jde o mzdy kuchařek, úklid, pomůcky nebo pomoc žákům s postižením. Kvalita vzdělávání se totiž netýká jen učitelů ve třídách, ale všech, kdo pomáhají školám běžet každý den.