Střelecký rekord je střelecký rekord, nejvyšší dosažený počet gólů nebo bodů v určitém kontextu, často v soutěži nebo za určitou dobu. Also known as rekord vstřelených branek, it je měřítkem, které neříká jen, kdo je nejlepší, ale kdo dokázal být nejvíc přesný, nejvíc odvážný a nejvíc trvalý. Nejde jen o to, kolikrát někdo kopnul do sítě. Jde o to, kdy to bylo, za jakých podmínek a s jakým tlakem. V fotbalu se střelecký rekord může týkat jednoho zápasu, jedné sezóny nebo celé kariéry. A vždycky to je něco víc než číslo – je to příběh.
Ukazuje se, že ty největší střelecké rekordy se často dějí tam, kde se očekává, že to nebude možné. Když Arsenal vyhrává bez tradičního střelce, nebo když se někdo jako Ángel Preciada rozhodne zápas vyhrát jediným gólem, vytváří se nová pravidla. Když se Souček vyrovná rekordu Bergera v Premier League, není to náhoda – je to výsledek tisíců opakování, tisíců koulí, tisíců chvil, kdy se všechno shromáždilo do jednoho výstřelu. Střelecký rekord nevyžaduje jen schopnost kopnout, ale i schopnost být v pravý čas na pravém místě, i když všichni čekají, že to nebude fungovat.
Střelecký rekord je také o tom, kdo ho porazí. Když Bayern Mnichov rozšířil svou sérii na 16 výher v řadě, nebylo to jen o taktice. Bylo to o tom, že někdo vždycky věděl, kdy má vystřelit. Když Kanada deklasovala Honduras 6:0, nebylo to jen o síle. Bylo to o tom, že každý gól byl výsledkem přesného rozhodnutí. A když se někdo jako Adam Šedro a Jasmína Affašová potkají na parketách, i tam je něco jako střelecký rekord – ne v gólech, ale v chvíli, kdy se všechno spojí do jednoho ideálního pohybu.
Střelecký rekord není jen o fotbale. Je to o přesnosti, která se přenáší do jiných oblastí. Do hokeje, kde Matěj Dejdar skončil kariéru kvůli zraněním – jeho rekord nebyl v gólech, ale v odvaze. Do UFC, kde Valentina Shevchenko obhajuje titul – každý úder je jako výstřel. A dokonce i v kultuře, když Lady Gaga vydá píseň pro Wednesday, je to jako střelecký rekord v emocích – všichni vědí, že to bude výstřel, který zasáhne.
Tady najdeš příběhy, které ukazují, jak se tyto rekordy vytvářejí. Některé z nich jsou o gólech, jiné o chybách, které se staly zásluhou, nebo o tom, jak se někdo vrátil, když už všichni mysleli, že to je konec. Všechny mají jedno společné: všechny jsou o člověku, který někdy věděl, že to musí být právě on.
Tomáš Souček získal počtvrté ocenění Fotbalista roku 2024, vyrovnal se s Pavlem Nedvědem na třetím místě historické tabulky a blíží se k překonání Bergerova rekordu 12 branek v Premier League.