The Last Showgirl: Pamela Anderson září v citlivém dramatu o konci jedné éry

čec, 31 2025

Život po reflektorech: Když zhasnou světla pódia

Představte si, že celých třicet let žijete zářivý sen na jevišti Las Vegas. Publikum tleská, světla svítí, kostýmy třpytí. A najednou—konec. Show zavřena, světla zhasla a vy musíte zjistit, kdo vlastně jste, když už vám v ruce nezůstal ani flitr. Právě touto cestou se vydává Shelly, hlavní hrdinka nového filmu The Last Showgirl, ztvárněná nezvykle silně a syrově Pamelou Anderson.

Režisérka Gia Coppola dokonale vykresluje úpadek jednoho snu i slavné éry. Shelly není jen obětí zavřeného představení, ale především ženou, která si zvykla na život v záři reflektorů. Film nás nechává prožít její existenciální krizi: Co dělat, když jste celý život byli někým, kdo už dnes nemá na jevišti místo?

Retro, přátelství i hudba: Nový pohled na Las Vegas

Snímek nepůsobí jako klasická patetická rozlučka s mládím nebo kariérou. Kamera využívá starý, mírně zašlý filmový materiál, který přenáší atmosféru dávno zašlého kasinového světa. Ve vizuálech je cítit nostalgie a melancholie současně—pod záplavou třpytek a barev se skrývají stíny pochybností, opuštěnosti i odvahy hledat vlastní hodnotu znovu.

Vedle Anderseon se na plátně výrazně objevuje Jamie Lee Curtis jako věrná kamarádka, připravená Shelly podržet, když se bortí vše, co dosud znala. Dave Bautista, Brenda Song, Kiernan Shipka a Billie Lourd doplňují obsazení, které společně promlouvá o síle přátelství a nutnosti osobního přerodu. Právě tohle lidské propojení dodává filmu na opravdovosti a hloubce.

Ve filmu hraje zásadní roli také hudba. Originální píseň Beautiful That Way v podání Miley Cyrus, pod producentským dohledem Andrewa Wyatta, provází hlavní hrdinku na její emocionální cestě. Hudba tu není pozlátkem, ale skutečným vyjádřením toho, co znamená loučit se s vlastní minulostí a pokoušet se najít budoucnost mimo záři kasin.

The Last Showgirl se nesnaží o černobílé soudy: ukazuje pnutí mezi potřebou být viděn a strachem z opuštění, pochybnosti starších žen v showbyznysu a jejich snahu najít nový směr. Ani kompaktní délka 88 minut neochuzuje diváky o syrové emoce a nečekanou sílu proměny. Las Vegas, které ve filmu ožívá, není jen kulisou; je to symbol, co zmizel z titulků, ale v srdcích těch, kdo v něm žili, navždy zůstává.