Když Donald John Trump, prezident Spojených států a Vladimir Vladimirovich Putin, prezident Ruské federace spojili své cesty na Aljašském summitu 2025Joint Base Elmendorf–Richardson v Anchorage, nikdo nečekal, že z jednání vyjde konkrétní dohoda.
Summit se konal 15. srpna 2025 na americké vojenské základně – poprvé v historii ruský prezident navštívil území USA na takovém místě. Přestože setkání mělo řešit dlouhotrvající ruskou invazi na Ukrajinu, výsledkem byla spíše diplomatická přestávka než konkrétní krok ke konci konfliktu.
Historické pozadí a předchozí setkání
Poslední setkání Trumpa a Putina před Aljaškou proběhlo během prezidentských voleb v roce 2024, kde se oba setkali jen na fotce v bílém domě. Předtím byla jejich poslední osobní výměna v Japonsku na summitu G20 v Osake v červnu 2019. Vzpomínat na Helsinki Summit z roku 2018 už je spíše nostalgia, ale dává to kontext – Aljašský summit byl prvním setkáním ruského vůdce v Západě po invazi v roce 2022 a po vydání rozkazu Mezinárodního trestního soudu proti Putinu v březnu 2023.
Detaily summitu v Aljašce
Jednání se odehrálo v konferenčních sálech Joint Base Elmendorf–Richardson, konkrétně na adrese 6500 E St, Anchorage, AK 99507. Přesně v 09:00 místní času zahájili oba lídři prezentací svých národních zájmů. Trump ve svém úvodním proslovu zdůraznil, že "na břehy Dněpru se musí najít reálná cesta k ukončení konfliktu" a naznačil, že klíčovým krokem by měly být územní ústupky Ukrajiny. Putin, naopak, trval na tom, že jakýkoli kompromis bez garantovaného bezpečnostního rámce pro Rusko je "nekonzistentní a neakceptovatelný".
Navzdory dlouhým diskusím nevyšlo na světlo žádné podepsané memorandum. Po oficiálním ukončení summitu v 18:00 Trump na tiskové konferenci 18. srpna 2025 řekl: "Na břehy Dněpru je nyní na Ukrajině, aby přistoupila k územním ústupkům, pokud chce konec války." Tato výpověď okamžitě vyvolala bouři kritiky jak u ukrajinské vlády, tak u i evropských partnerů.
Reakce a analýzy odborníků
Podle Council on Foreign Relations (CFR) je summit ukázkou, že "summitní diplomacie má své limity". Nonresident Senior Fellow Alexander Cooley, který pro CFR působí na oddělení Eurasia Affairs, v rozhovoru 23. října 2025 poznamenal: "Stav vztahů je nestabilní a hodně záleží na náladách dvou velkých osobností. Domácí politika v USA nyní převádí otázku Ukrajiny z bi-partisanské na vysoce polarizovanou." Cooley dále řekl, že pokud by se obě strany mohly soustředit jen na "velké dohody", mohla by se najít cesta ke „grand bargain“, ale realita zahrnuje "domácí tlak, legislativní boj a rozdílné strategické priority".
Dalším hlasem byla NATO, její generální sekretářka Mark Rutte. Plánovaná návštěva Washingtonu 24. října 2025 byla zrušena společně s plánovaným setkáním Trump‑Putin v Budapešti, což podle odborníků „přináší nejistotu do transatlantické koalice a komplikuje koordinaci ukrajinské pomoci".
Dopady na NATO a ukrajinskou podporu
V současnosti USA poskytují Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 175,2 miliardy dolarů, schválenou v rámci Consolidated Appropriations Act 2024. Další revize rozpočtu je naplánována na 15. prosince 2025 a bude pod těžkým politickým tlakem. Demokraté chtějí zachovat vysokou úroveň podpory, zatímco republikáni argumentují "fiskální odpovědností" a volají po omezení výdajů.
Navíc zrušení summitního setkání ztíží NATO snahu vytvořit diplomatickou platformu pro ukončení bojů. Podle CFR se tak "otvírá otázka, zda Washington bude i nadále hlavním hybatelem evropské bezpečnostní architektury, nebo se stáhne do domácí politické arény".
Co nás čeká dál?
Budoucnost vztahů USA‑Rusko je nyní závislá na několika klíčových faktorech: úspěšnost legislativního procesu v Kongresu, vnitropolitické dynamiky v obou zemích a reakce evropských spojenců. Pokud se v prosinci 2025 podaří předsednickému sboru schválit novou částku pro Ukrajinu, může to vést buď k posílení transatlantické koalice, nebo k dalšímu rozdělení veřejného mínění.
Mezitím nejasnost ohledně možného setkání v Budapešti zůstává. Co se opravdu stane, pokud se oba lídři rozhodnou podstoupit další jednání? Historie ukazuje, že bez konkrétních kroků je riziko, že konflikt v Ukrajině přetrvá i nadále, a to s ohromnými humanitárními i geopolitickými náklady.
- Klíčové datum: 15. srpna 2025 – Aljašský summit
- Největší neúspěch: žádná veřejná dohoda o ukončení konfliktu
- Finanční podpora USA pro Ukrajinu: 175,2 mld. USD
- Další revize rozpočtu: 15. prosince 2025
- Plánovaná, ale zrušená setkání: Budapešť 10. listopadu 2025, Washington 24. října 2025
Často kladené otázky
Proč nebyla na Aljašském summitu dosažena dohoda?
Obě strany měly odlišné podmínky: Trump požadoval územní ústupky Ukrajiny, zatímco Putin trval na bezpečnostních zárukách pro Rusko. Navíc domácí politický tlak v USA a sankční rámec proti Rusku bránily rychlému kompromisu.
Jaký dopad má zrušení setkání v Budapešti na NATO?
Zrušení podkopává koordinaci aliance a omezuje možnost společného diplomatického úsilí o příměří. NATO nyní hledá alternativní kanály, což může prodloužit dobu, než se najde jednotná strategie vůči Rusku.
Co říkají experti o budoucnosti americké pomoci Ukrajině?
Analytik z CFR, Alexander Cooley, upozorňuje, že nadcházející revize rozpočtu v prosinci 2025 bude klíčová. Pokud republikáni získají větší podporu, může dojít k omezení financí, což by oslabilo ukrajinskou obranu.
Jaké jsou hlavní faktory, které ovlivní další setkání Trump‑Putin?
Klíčové jsou domácí politické tlaky v USA, mezinárodní sankce vůči Rusku a ochota obou vůdců najít střední cestu. Bez jasného konsensu v Kongresu a v ruském vedení bude další summit těžko realizovatelný.
Jaký vliv má tento vývoj na obyčejné občany v ČR?
Nejistota v Evropě může vést k vyšším cenám energií a zvýšeným bezpečnostním výdajům. Navíc česká zahraniční politika je úzce propojena s postojem USA, takže změny v jejich podpoře Ukrajině se přímo odrážejí i u nás.