Trumpův návrat by mohl znamenat stažení USA jako za Vietnamu, varuje amerikanista Hlaváček

čen, 6 2025

Amerika na křižovatce: Trumpovo 'America First' a ozvěny Vietnamu

Když Pavel Hlaváček, expert na americkou politiku, přirovnává možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu k okamžikům, kdy se Spojené státy po Vietnamu stahovaly ze světové scény, nejde jen o trefné historické paralely. Hlaváček vidí znepokojivé souvislosti právě nyní, když se v Evropě bojuje o Ukrajinu a světu dominují nejistota a rivalita velmocí.

Co přesně Hlaváček varuje? Podle něj může být Trumpův možný comeback jasným signálem změny kurzu. „Pokud převáží domácí agenda a izolacionistická rétorika 'America First', můžeme být svědky omezení pomoci tradičním spojencům,“ říká. Připomíná dobu po Vietnamu – Spojené státy tehdy poslouchaly volání po klidu doma a zahraniční závazky stály stranou, což otevřelo prostor pro sílící vliv Sovětského svazu.

Ukrajina, aliance i mocenské vakuum – co čekat?

Debaty o spolehlivosti USA nejsou jen akademické, mají velmi reálné důsledky. Hlaváček upozorňuje, že opatrná „hedging“ politika – opatrné balancování mezi závazky a zdrženlivostí – může v éře ‘America First’ přerůst až v odstřižení od spojenců. Nejvíc to může zasáhnout země jako Ukrajina, která spoléhá na západní podporu proti ruské agresi.

Podle něj právě tady hrozí, že by odklon Američanů vytvořil prostor, kde se budou moci pohybovat nové mocnosti – konkrétně Rusko a Čína. „Když se Spojené státy stáhly z Vietnamu, svět toho využil. Rivalové rostli, aliance vázly, důvěra slábla,“ popisuje přímou linku k dnešku Hlaváček. Cyklické střídání období angažovanosti a ústupu totiž podle něj americkou diplomacii provází už dekády.

Hlaváček čerpá ze svých dlouhodobých výzkumů hedgingu v zahraniční politice. Vysvětluje, že právě přístup ‘zapojit se, ale ne na plno, být připraveni k ústupu’ je pro USA typický. Naráží však na své limity tehdy, když svět počítá s vůdčí rolí Ameriky a ocitá se bez ní.

Kritici Trumpovy agendy často připomínají, že jeho politika oslabuje důvěru v americkou spolehlivost. Odkazy na minulost tu nejsou jen historickou zajímavostí – prolínají se se současným děním na Ukrajině i rostoucími obavami v Evropě, jak daleko může Amerika ve svém ústupu zajít.

Dnešní svět, kde Západ soupeří s ambicemi Ruska a Číny, je stejně komplikovaný jako v době, kdy padl Saigon. Rozhovory o opakování chyb minulosti už nejsou teoretické – podle Hlaváčka mají skutečný dopad na to, kdo a jakou silou utváří světovou rovnováhu.