Představte si, že stojíte na rozpáleném asfaltu uprostřed města a teploměr ve vaší kapse ukazuje něco, co by jste čekali spíše uvnitř sauny než na ulici. Přesně to se stalo v Brně během loňského léta. Vědci tam naměřili pociťovanou teplotu lehce přes 50 stupňů Celsia. Nešlo o chybu přístroje ani o hyperbolu novinářů. Šlo o tvrdá data z terénu.
Kdy? V neděli 28. června 2026. Kde? Na křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště. A kdo za tím stojí? Tým z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – CzechGlobe. Jejich cílem nebylo jen zaznamenat rekordy, ale ukázat lidem, jak moc nás městská betonová džungle trápí více než samotné počasí.
Rozdíl je životní: Stromy zachraňují kůži i nervy
Here's the thing. Běžná předpověď počasí vám řekne, že bude 38 stupňů. To zní nepříjemně, ale zvládnutelně. Realita na slunci je ale brutálnější. Jeden z autorů měření, Daniel Kopkáně, vědecký pracovník z CzechGlobe, popsal situaci s chladnou přesností čísel.
„Například na přechodu v křižovatce ulic Milady Horákové a Koliště byla pociťovaná teplota lehce přes 50 stupňů, vzduch měl teplotu 40,5 stupně a povrch byl rozpálený na více než 52 stupňů,“ řekl Kopkáně pro Aktuálně.cz. Zastavme se u toho „více než 52 stupňů“. To není teplota vzduchu. To je teplota asfaltu pod vašimi botami. Teplo, které z něj sálá, vás doslova peče.
A teď ten twist, který dělá celou věc fascinující. O pár metrů dále, ve stínu stromů na třídě Kapitána Jaroše, se situace dramaticky změnila. Pociťovaná teplota klesla o deset stupňů. Teplota povrchu? Dokonce o šestnáct stupňů níže. Vzduch byl chladnější „jen“ o dva stupně. Vidíte tu ironii? Samotný vzduch se tak rychle neochladí, ale absence tepelného záření z rozpáleného betonu a přítomnost stínu vytvoří mikroklima, které je pro lidské tělo nesrovnatelně snesitelnější. Je to důkaz, že stromy nejsou jen dekorací. Jsou to klimatizace.
Nejteplejší léto za 226 let
Proč jsou tato čísla tak šokující? Protože nejde o ojedinělý výkyv. Letošní červen a červenec 2026 byly součástí jedné z nejdelších vln veder v historii českého měření. Podle portálu Vlny Veder bylo léto v Brně nejteplejší za 226 let.
- Odchylka od normálu: Průměrná teplota byla o 4,9 °C vyšší než klimatický průměr z let 1961–1990.
- Tropické dny: Město zažilo 51 dnů, kdy teplota přesáhla 30 °C.
- Extrémy: Bylo zaznamenáno 23 dní s teplotou alespoň 35 °C a rekordních 35 tropických nocí (kdy teplota neklesne pod 20 °C).
Rekord padl konkrétně 29. června na stanici v Žabovřeskách, kde meteorologové naměřili 38,9 °C. Novinky.cz tehdy uváděly, že tato vlna patřila k nejintenzivnějším, jaké kdy Česko vidělo. Pro běžného člověka to znamená, že noci bez ochlazení brání regeneraci organismu. Únavu z vedra pak pociťujete ještě druhý den.
Co vlastně ta „pociťovaná teplota“ znamená?
Odborníci často zdůrazňují rozdíl mezi „pocitovou teplotou“, kterou znáte z aplikací, a touto naměřenou „pociťovanou teplotou“. Pocitová teplota (heat index) kombinuje teplotu vzduchu a vlhkost. Pokud je vzduch suchý, pot se odpařuje snadno a chladí tělo. Pokud je vlhký, pot nestéká, ale zůstává na kůži a nefunguje jako chladič.
Portál Počasí Online vysvětluje, že při kombinaci 35 °C a 80% vlhkosti vzniká pocit kolem 50 °C. V brněnských ulicích se však přidává ještě jeden faktor: radiace z povrchů. Asfalt, sklo budov a beton akumulují teplo a vyzařují ho zpět do okolí. Právě tento efekt „betonové lázně“ zvedá pociťovanou teplotu nad hodnoty, které by odpovídaly pouze vzduchu a vlhkosti.
Proč to má smysl řešit právě teď
Může se zdát, že je to jen další statistika z minulého roku. Není. Data z měření v centru Brna Brno jsou varováním pro plánování budoucnosti. Když víme, že stín dokáže snížit pociťovanou teplotu o 10 °C, je jasné, kam směřovat peníze z dotačních titulů na zelenou infrastrukturu.
Nemusíme stavět obrovské parky. Stačí zasadit stromořadí podél frekventovaných přechodů a náměstí. Rozdíl mezi „snášitelným horkem“ a „nebezpečným přehřátím organismu“ může být vzdálenost několika metrů. A to je rozdíl, který může zachránit zdraví seniorů nebo malých dětí, které nemají možnost se rychle schovat do klimatizované kanceláře.
Frequently Asked Questions
Jaký je přesný rozdíl mezi pociťovanou a skutečnou teplotou?
Skutečná teplota je hodnota změřená ve stínu ve standardní výšce (obvykle 2 metry nad zemí). Pociťovaná teplota bere v úvahu další faktory, které ovlivňují vnímání tepla lidským tělem, jako je intenzita slunečního záření, teplota okolních povrchů (asfalt, fasády), rychlost větru a relativní vlhkost vzduchu. V městském prostředí mohou tyto prvky zvýšit pociťovanou teplotu i o desítky stupňů oproti oficiálním datům meteorologické stanice.
Proč byla teplota ve stínu stromů tak výrazně nižší?
Stromy fungují dvojím způsobem. Zaprvé vytvářejí fyzický stín, který blokuje přímé sluneční záření dopadající na člověka a povrchy pod nimi. Zadruhé probíhá proces transpirace, při kterém listy vypařují vodu, což aktivně ochlazuje okolní vzduch. Měření v Brně ukázalo, že zatímco teplota vzduchu klesla jen mírně, eliminace tepelného záření z rozpáleného povrchu způsobila pokles pociťované teploty až o 10 °C, což je pro komfort člověka zásadní rozdíl.
Bylo léto 2026 v Brně historicky unikátní?
Ano, podle analýz portálu Vlny Veder šlo o nejteplejší léto za posledních 226 let systematického měření. Průměrná teplota se odchýlila od dlouhodobého klimatického normálu (1961–1990) o extrémních 4,9 °C. Město zažilo rekordní počet tropických nocí (35), což znamená, že obyvatelé neměli v noci dostatečný čas na termoregulační obnovu organismu, což zvyšuje riziko zdravotních problémů spojených s kardiovaskulárním systémem.
Kdo prováděl tato specifická měření v terénu?
Měření realizoval tým badatelů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, známého pod názvem CzechGlobe. Klíčovou postavou projektu byl Daniel Kopkáně, který spolu s kolegy provedl detailní průzkum centrální části Brna. Cílem nebylo jen sbírat data, ale mapovat mikroklimatické rozdíly mezi exponovanými komunikacemi a plochami s městskou zelení, aby mohla být navržena efektivnější opatření proti tepelnému stresu ve městech.