Význam Tajwanské politiky v české zahraniční politice a její důsledky

zář, 21 2024

Historické pozadí česko-čínských vztahů

Česká republika se tradičně hlásila k politice Jedné Číny, což znamená uznání Čínské lidové republiky (ČLR) jako jediného legitimního zástupce celé Číny. Tato politika má své kořeny již v dobách Československa a byla pokračována i po rozdělení země v roce 1993. V minulosti představovalo toto uznání základ pro rozvoj ekonomických a diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Nicméně v reakci na měnící se mezinárodní situaci se v posledních letech ukazuje, že tato politika již nemusí být v plném rozsahu udržitelná.

Po dlouhá léta byla Čína vnímána jako klíčový obchodní partner s obrovským potenciálem. České firmy se snažily získat podíl na čínském trhu a do země proudily investice. Existují však i méně známé problémy, které tento blízký vztah provázely. Patří sem netransparentnost čínského podnikatelského prostředí, dlouhé povolovací procesy a problémy v oblasti právní ochrany investic. Navíc se stále častěji začaly objevovat i otázky týkající se lidských práv a kontroverzních politických rozhodnutí čínské vlády.

Změny v česko-tchajwanských vztazích

V kontextu zhoršujících se vztahů s Čínou se naopak česko-tchajwanské vztahy začaly zlepšovat. Tchaj-wan je liberální demokracie s rozvinutou ekonomikou a technologickým sektorem na světové úrovni. Česká republika a Tchaj-wan sdílejí podobné hodnoty, což formuje jejich vzájemné sympatie. Spolupráce mezi oběma zeměmi se rozšířila do oblasti obchodu, vzdělávání, kultury a vědy. V posledních letech dochází k intenzivnější výměně expertních delegací a uzavírání nových dohod.

Významné jsou mimo jiné i návštěvy na nejvyšší úrovni. Příkladem může být historická návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu v roce 2020. Tento krok byl sice kritizován z čínské strany, avšak vyvolal výraznou mezinárodní podporu pro českou nezávislou zahraniční politiku a upevnil partnerské vztahy s Tchaj-wanem.

Český pohled na bezpečnostní rizika a lidská práva

Jedním z důvodů ochlazení vztahů s Čínou je rostoucí povědomí o bezpečnostních rizicích, které jsou s touto zemí spojeny. Česká republika se stala cílem kybernetických útoků, které mají kořeny právě v Číně. Navíc se čeští politici a bezpečnostní experti stále více zabývají možnými riziky, která sebou nese čínská technologická infrastruktura, zejména pak v kontextu technologie 5G.

Lidská práva jsou další oblastí, kde se český pohled na Čínu zásadně změnil. České ve veřejnosti i politických kruzích narůstá povědomí o perzekuovaných skupinách v Číně, například Ujgurů nebo Tibeťanů. České vlády, obzvláště po roce 1989, si vždy dávaly záležet na ochraně lidských práv jako základního kamene své zahraniční politiky. Proto se v případě Číny nemohly dále dívat stranou na porušování těchto práv pod záminkou ekonomických zájmů.

Diplomatické výzvy a potřeba vyvážené politiky

Navzdory těmto změnám, Česká republika stále oficiálně zastává politiku Jedné Číny. To však neznamená, že by nebylo možné vést vícevrstvou zahraniční politiku, která dokáže fungovat v rozsahu respektujícím národní zájmy. Identifikovat rovnováhu mezi České diplomacií vůči Číně a Tchaj-wanu vyžaduje pečlivé zohlednění všech aspektů - od ekonomických po bezpečnostní a hodnotové.

Pro českou vládu to znamená nejen prohloubit vztahy s Tchaj-wanem, ale zároveň zachovat určitou úroveň spolupráce s Čínou tak, aby nedošlo k úplnému narušení vztahů. Zároveň je důležité posílit spolupráci s dalšími demokratickými zeměmi, které mají s Čínou podobnou zkušenost. Takové spojenectví může výrazně posílit vyjednávací pozici jak v diplomatické, tak ekonomické oblasti.

Strategické a ekonomické dopady

Zhoršení vztahů s Čínou sebou přináší nejen diplomatické, ale i ekonomické důsledky. Čínský trh je pro mnoho českých firem důležitý a ztráta tohoto trhu znamená významný ekonomický dopad. Firmy se proto musí rychle přizpůsobit nové situaci a hledat alternativní trhy v jiných částech světa. Na druhé straně vztahy s Tchaj-wanem představují příležitost pro české firmy zejména v technologickém sektoru. Tchaj-wan je důležitým hráčem v oblasti vývoje a výroby pokročilých technologií, což může být pro český průmysl velmi přínosné.

Strategicky je potřeba také zohlednit, jak se vypořádat s narůstajícím čínským vlivem ve střední Evropě. Čína postupně investuje do klíčových infrastrukturálních projektů a firem v regionu, což vyvolává obavy o suverenitu a bezpečnost jednotlivých států. Česká republika v tomto ohledu musí být obezřetná a pečlivě vyvažovat národní zájmy s ekonomickými příležitostmi.

Závěr

Vztahy mezi Českou republikou, Čínou a Tchaj-wanem procházejí výraznými změnami. Česká zahraniční politika čelí výzvám, které vyžadují pečlivé zvážení všech faktorů od ekonomických, přes bezpečnostní až po lidskoprávní. Je jasné, že politika Jedné Číny již nemůže být dodržována v původní podobě bez ohledu na nové geopolitické a ekonomické reálie. Nutnost vyvážené a strategické politiky je zřejmá, a to jak v kontextu udržení pozitivních vztahů s Tchaj-wanem, tak v ochraně národních zájmů v kontextu česko-čínských vztahů.