Václav Větvička, jeden z nejznámějších českých popularizátorů přírody a dlouholetý ředitel Botanické zahrady hlavního města Prahy, zemřel ve věku 88 let. Odešel v noci ze středy 29. na čtvrtek 30. července 2026 v Luži-Košumberku, kde prožil poslední roky života pod péčí místní léčebny.
Zpráva o úmrtí tohoto charizmatického muže, jehož hlas znali miliony posluchačů z rádiových vln, se veřejnost dozvěděla prostřednictvím jeho syna Ivana. Informaci následně potvrdil ředitel zařízení, Václav Volejník, který ji předal regionálnímu deníku Chrudimský deník. Ačkoli příčina smrti nebyla oficiálně zveřejněna, kontext naznačuje přirozené vyhasnutí životních sil po dlouhém boji s věkem a nemocemi.
Člověk, který učil Čechy dívat se do koruny stromů
Představit si českou botaniku bez jména RNDr. Václav Větvička je dnes těžké. Narodil se 13. ledna 1938 v Praze a svůj život zasvětil rostlinám – ne jen jako suchopárnému vědci, ale jako vášnivému zahradníkovi, spisovateli a ilustrátorovi. Jeho kariéra byla pestrá: od biologa přes dendrologa až po publicistu, který dokázal o exotických orchidejích mluvit tak, aby jim rozuměl i lajk v tramvaji.
Klíčovou postavou byl zejména v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Pod jeho vedením vznikly nové skleníky „Na Slupi“, které dodnes slouží návštěvníkům k poznávání tropického deště nebo pouště pod jednou střechou. Ale jeho odkaz jde dál než za hradby zahrady. Je to právě on, kdo stojí za myšlenkou Dne stromů. Tenhle svátek, který připomíná důležitost zeleně ve městech, dnes slavíme každoročně díky jeho iniciativě.
Poslední kapitola v Hamzově léčebně
Proč zrovna Luže? To je příběh sám o sobě. Větvička byl s Hamzovou odbornou léčebnou pro děti a dospělé spjat téměř třicet let. Nejen že zde pobýval, ale působil tam jako dlouholetý metodik tamního arboreta. Představte si místo, kde se terapie spojuje s botanikou – Větvička tam pečoval o sbírku vzácných dřevin a předával své know-how personálu i pacientům.
Oddanost tomuto místě byla tak velká, že po jeho smrti vzniklo pietní místo přímo v areálu léčebny, u budovy nazvané „Zálesí“. Rodinné rozloučení proběhlo 6. srpna 2026 v duchovně-relaxačním centru léčebny. Bylo to tiché, důstojné loučení, jaké by si tento pokorný muž jistě přál.
Ocenění od prezidenta a hlas rádia
Za svůj celoživotní přínos získal vysoké státní uznání. V říjnu 2018 mu prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně. Ceremonie se konala ve Vladislavském sále na Pražském hradě, což bylo vrcholné ocenění jeho práce pro vzdělávání a ochranu přírody.
Pro mnoho lidí ale zůstane navždy spojen s rozhlasem. Jeho pravidelná vystoupení na Českém rozhlasu Dvojka byla nedělní tradicí. Posluchači ho vnímali jako souseda, který má vždycky nějaký ten tip na pěstování rajčat nebo vysvětlení, proč listy žloutnou. Když mu bylo 85 let, stanice mu věnovala speciální díl programu Tobogan, který dnes působí jako dojemná vzpomínka na jeho vitalitu i v pokročilém věku.
Co zůstává po mistru slova a listu
Smrt RNDr. Větvičky není jen ztrátou jednotlivce. Je to konec éry, kdy byli botanici viditelnými hvězdami mediálního prostoru. Dnes máme spoustu influencerů s květinami, ale málokdo má takovou erudici kombinovanou s lehkostí projevu, jakou měl on. Jeho knihy, ilustrované často jeho vlastní rukou, zůstávají bestsellery. Překlady zahraniční literatury zpřístupnily českým čtenářům světové trendy v zahradničení.
Nejčastější otázky
Jak přesně zemřel Václav Větvička?
Přesná medicínská příčina smrti nebyla rodinou ani médii zveřejněna. Veřejně dostupné informace uvádějí pouze fakt, že zemřel v noci ze 29. na 30. července 2026 v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku ve věku 88 let. Kontext jeho dlouhodobého pobytu v léčebně naznačuje, že šlo o důsledky věku a chronických zdravotních problémů, které si vyžadovaly odbornou péči.
Jaký byl jeho vztah k Hamzově léčebně?
Vztah byl velmi úzký a trval téměř tři desetiletí. Větvička nebyl jen pacientem, ale aktivním spolupracovníkem. Působil jako metodik místního arboreta, kde pomáhal spravovat sbírku vzácných stromů a keřů. Jeho expertíza byla pro léčebnu cenná při výchovných aktivitách s dětmi i dospělými, kteří procházeli rehabilitací. Po jeho smrti zde vzniklo i pietní místo.
Proč se mu říká „otec Dne stromů“?
Václav Větvička byl jedním z hlavních iniciátorů a propagátorů oslav Dne stromů v České republice. Tento svátek, který připadá na podzim, má za cíl zvýšit povědomí společnosti o významu stromů pro ekosystém a kvalitu života ve městech. Díky jeho popularizační činnosti v médiích se tato akce stala tradiční součástí kalendáře škol i obcí po celé zemi.
Kde lze najít jeho památku?
Primární pietní místo se nachází v areálu Hamzovy léčebny v Luži-Košumberku, konkrétně u budovy „Zálesí“. Tato lokace byla zvolena symbolicky, protože s ní byl Větvička posledních třicet let profesně i osobně spjat. Kromě toho jsou jeho odkazy přítomny v Botanické zahradě hl. m. Prahy, zejména v oblasti skleníků Na Slupi, jejichž výstavbu inicioval.
Byl za své zásluhy státem oceněn?
Ano, v říjnu 2018 obdržel od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně. Udělení proběhlo při slavnostním ceremoniálu ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Toto ocenění potvrzuje, že jeho práce pro popularizaci vědy a ochrana životního prostředí byly vnímány jako klíčový přínos pro celou českou společnost, nejen pro odbornou komunitu.