Zemřel Václav Větvička. Botanik a popularizátor vědy měl 88 let

Česká botanika ztratila jednu ze svých nejvýraznějších tváří. Václav Větvička, botanik a popularizátor vědy, zemřel v noci na čtvrtek 30. července 2026 ve věku 88 let. Jeho život skončil v klidném prostředí Hamzovy léčebny v Luži – Košumberku na Chrudimsku, kam se stáhl v posledních letech svého života. Pro miliony posluchačů byl však znám především jako hlas přírody v éteru a pro návštěvníky Prahy jako duchovní otec zahrady Na Slupi.

Zpráva o jeho úmrtí se šířila bleskovou rychlostí. Již dopoledne 30. července ji potvrdil syn Ivan Větvička i ředitel léčebny Václav Volejník. Média okamžitě reagovala nekrology, které připomínaly, že šlo o muže, který uměl mluvit řečí rostlin tak, aby ho rozuměla celá země.

Legenda pražské botanické zahrady

Když si dnes představíme Botanickou zahradu Na Slupi v Praze 2, mnozí si vybaví ty ikonické skleníky nebo rozkvétající trvalkové sady. Za jejich vznikem a obrodou stojí právě Větvička. Jako dlouholetý ředitel této instituce nechal jen pečovat o rostliny; on je učil lidi milovat. Byl to on, kdo стоял za vytvořením nových skleníků, které se staly symbolem moderní péče o exotickou flóru v centru města.

Jeho práce však sahala daleko za plot zahrady. Byl klíčovou postavou při vzniku Dne stromů, tradice, která dnes spojuje desítky tisíc dobrovolníků po celé republice. "Byl to muž, který viděl v každém listu příběh," komentoval jeden z kolegů. Díky jeho úsilí se botanika přestala jevit jako nudná akademická disciplína a stala se součástí veřejného diskurzu o ochraně přírody.

Hlas, který budil generace k ránu

Mnozí Češi znali Větvičku možná lépe než jeho jméno. Jeho hlas byl roky neodmyslitelnou součástí víkendových ranních hodin na stanici Český rozhlas – Dvojka. V pořadech jako Host do domu nebo v zábavném Toboganovi neřešil suchá fakta. Vyprávěl příběhy. Připomněli jsme si ho například v archivu pořadu Tobogan k jeho 85. narozeninám, kde ukázal svou lidskou a humoristickou stránku.

V jednom z památných rozhovorů s moderátorem Jiřím Holoubkem z listopadu 2018 hovořil o své práci na zámku Štiřín. "Přišel jsem tam v době, kdy vstával jako fénix z popela," řekl tehdy o zámeckém parku, který pod jeho vedením znovu ožil. Tato metafora přesně vystihuje jeho přístup: vždy hledal potenciál tam, kde jiní viděli pouze ruiny nebo zanedbanost.

Ocenění a poslední kapitolu života

Za svůj celoživotní přínos získal Větvička uznání i na nejvyšší úrovni. Prezident Miloš Zeman mu udělil medaili Za zásluhy v oblasti vědy, ocenění, které potvrdilo jeho status jedné z nejrespektovanějších osobností českého přírodovědného prostředí. Nešlo však o pouhou formální událost; bylo to potvrzení toho, jak významnou roli hrál v propojování vědy a společnosti.

Poslední roky strávil v Hamzově léčebně v Luži. Ředitel tohoto zařízení, Václav Volejník, potvrdil úmrtí regionálním médiím a zároveň oznámil plánované uctění památky. "Václava Větvičku jistě uctíme při podzimním zamykání Hamzova arboreta," uvedl Volejník pro Chrudimský deník. Arboretum, které je součástí areálu léčebny, bude tak místem tiché vzpomínky na muže, který celý život věnoval studiu dřevin a bylin.

Dědictví, které zůstává

Úmrtí Václava Větvičky není jen koncem jednoho života, ale také výzvou pro nás všechny. V době, kdy se stále více vzdalujeme od přírody, nám chybí lidé, kteří dokážou vysvětlit, proč je každý strom důležitý. Jeho odkaz žije dál v zelených plochách, které pomohl zachránit, v knihách, které napsal, a hlavně v tisících lidech, kterým otevřel oči pro krásu mikrosvěta rostlin.

Detaily ohledně pohřbu zatím nejsou známé, rodina si ponechala prostor pro soukromí. Média však již nyní připravují speciální relace a články, které shrnou jeho bohatou kariéru. Je jasné, že Větvička zaneprázdní myšlenky nejen odborníky, ale i běžné občany, kteří si ho pamatují jako milého pana z rádia.