Česká příroda ztratila jednoho ze svých nejvýraznějších hlasů. Václav Větvička, uznávaný botanik, dendrolog a jeden z nejznámějších popularizátorů vědy v republice, zemřel ve věku 88 let. Jeho odchod není jen ztrátou odborníka na rostliny, ale i symbolického mostu mezi složitým světem taxonomie a běžným člověkem, který si chce užít procházku parkem.
Zpráva o úmrtí přišla v noci na čtvrtek 30. července 2026 z Hamzovy léčebny v Luži–Košumberku na Chrudimsku. Právě tam, v prostředí, které sám dlouhá léta jako patron arboreta pečlivě sledoval, dožil svůj život. Ačkoli některé encyklopedické zdroje uvádějí datum 29. července, většina mediálních partnerů, včetně Českého rozhlasu Dvojky a České televize, shodně potvrzuje noční hodiny na přelomu července a srpna.
Od Průhonic k pražské Slupi
Představte si muže, který dokáže pojmenovat každou rostlinu v lese, aniž by se podíval do atlasu. To byl Větvička. Narodil se 13. ledna 1938 v Praze a svou kariéru začal s pevnými základy: vystudoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ale teorie mu nestačila. Rychle našel uplatnění v praxi, konkrétně v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, kde strávil mnoho let výzkumem.
Ovšem skutečnou slávu a veřejné povědomí si vybudoval až v roli ředitele Botanické zahrady Na Slupi v Praze. Tuto funkci zastával v letech 1992 až 2007. Bylo to období zásadních změn. Pod jeho vedením vznikly nové skleníky a zahradní expozice, které dnes navštěvují tisíce lidí. "Byl to muž, který mluvil řečí rostlin," shrnul jeho odkaz týdeník Týden.cz. A měl pravdu. Větvička nedokázal být suchopárný profesor; byl vypravěč.
Hlas, který znali všichni
Kdo z nás nepamatuje ten klidný, trochu staromódní hlas z rádia? Větvička byl po desítky let tváří (respektive hlasem) víkendového ranního vysílání na stanici Dvojka. Nešlo jen o přednášky. Šlo o intimní rozhovory o tom, proč list opadá, jak roste dub nebo co dělat, když květiny vadnou. Napsal desítky knih, které často kombinovaly odbornost s humorem a osobním prožitkem.
Oddán byl také myšlence propojit lidi s krajinou. Jedním z jeho největších úspěchů bylo obnovení tradice Dne stromů v České republice. Tato akce, která dnes spojuje školky, školy a nadšence po celé vlasti, má své kořeny právě v jeho iniciativách. "Naučil Čechy milovat stromy," píše server Životopisyonline.cz. A je to trefné. Před Větvičkou byla péče o zeleň často vnímána jako technická nutnost. Po něm se stala součástí kulturní identity.
Poslední kapitola v Košumberku
Po odchodu z univerzitní správy v roce 2007 nezmizel. Naopak. Přesunul se do Pardubického kraje, kde převzal vedení zámeckého parku ve Štiříně. Tam působil až do roku 2020. Poslední roky života pak trávil v Hamzově léčebně, instituci, kterou považoval za druhý domov. Jako patron místního arboreta stále dbal o sbírky dřevin, které tam rostou.
Jeho celoživotní práce nezůstala bez povšimnutí státu. 28. října 2018 převzal ve Vladislavském sále Pražského hradu od prezidenta Miloše Zemana Medaili Za zásluhy I. stupně. Bylo to ocenění nejen za vědeckou práci, ale hlavně za to, že udělal botaniku dostupnou milionům posluchačů a čtenářů.
Frequently Asked Questions
Kde přesně a kdy zemřel Václav Větvička?
Václav Větvička zemřel v noci na čtvrtek 30. července 2026 (některé zdroje uvádějí 29. července) v Hamzově léčebně v Luži–Košumberku na Chrudimsku. Ve věku 88 let zde dožil svůj život, přičemž s touto institucí a jejím arboretem byl dlouhodobě spjat jako její patron.
Jaké byly hlavní body profesní dráhy Václava Větvičky?
Absolvoval geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Pracoval v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích. Klíčovou rolí bylo ředitelství Botanické zahrady Na Slupi v Praze (1992–2007), kde inicioval stavbu nových skleníků. Později vedl zámecký park ve Štiříně (2007–2020).
Proč je Václav Větvička považován za významného popularizátora vědy?
Dlouhá léta pravidelně vystupoval v pořadech Českého rozhlasu Dvojka, kde srozumitelně a s humorem vysvětloval botanické jevy. Napsal desítky populárně-naučných knih a stal se tváří akce Den stromů, čímž výrazně zvýšil povědomí veřejnosti o ochraně a kráse stromové zeleně.
Jaké státní ocenění získal za své zásluhy?
Za svůj přínos k rozvoji botaniky a popularizaci přírodních věd obdržel 28. října 2018 Medaili Za zásluhy I. stupně. Toto vyznamenání mu předal tehdejší prezident České republiky Miloš Zeman při slavnostním ceremoniálu ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Co bylo jeho posledním pracovním působením?
Po skončení funkce ředitele botanické zahrady se věnoval správě zámeckého parku ve Štiříně, kde pracoval do roku 2020. Poslední roky života pak pobýval v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku, kde zároveň vykonával čestnou funkci patrona místního arboreta, které pečlivě sledoval.