Právní stát, je systém, kde platí zákon pro všechny, včetně vlády, a nikdo není nad zákonem. Also known as rechtsstaat, it je základní sloup demokracie, který zaručuje, že soudy rozhodují podle zákona, ne podle vůle moci. Když někdo říká, že se právní stát zhroutil, nejde jen o kritiku politiků – jde o to, jestli se stále dodržují pravidla, která chrání občany před zneužitím moci.
Právní stát není jen ústava na police. Je to to, co brání tomu, aby se ministři rozhodovali o soudcích, aby se zákony měnily jen proto, že někomu nevyhovují, nebo aby se proti někomu vedlo trestní stíhání jen proto, že je kritikem. V Česku se o tom bavíme už desítky let – od doby, kdy se po roce 1989 začalo stavět nový systém. Ale dnes už to není jen o historii. Dnes to je o tom, jestli se soudy mohou odvážit vydat rozsudek proti vládě, jestli má státní zastupitelství oprávnění vyšetřovat i ty, kdo jsou v moci, a jestli se občané mohou spolehnout, že jim právo pomůže, a ne ho použije proti nim.
Právní stát se projevuje i v drobnostech: když obchodník nemůže otevírat v den svátku jen proto, že se mu to líbí, když politik nemůže zneužít státní peníze a nezůstane bez trestu, když se noviny mohou psát o tom, co se děje, aniž by se jim hrozilo zavření. To všechno je právní stát. A když se něco z toho mění, lidé to cítí – a začnou se ptát, co se děje. V našich zprávách najdete příběhy, které ukazují, jak se toto pojem projevuje v reálu: od soudních procesů přes změny v ústavě až po to, jak se politici snaží ovlivňovat soudy nebo jak občané bojují o svá práva. Nejde o teorii. Jde o to, kdo má pravdu – a kdo to rozhoduje.
Advokát Tomáš Sokol označil návrh státní zástupkyně v Olomouci za písemné vyhrožování, které přesahuje i komunistickou StB. Varuje, že odmítání obhajoby ohrožuje právní stát.