Volt a Přísaha podaly žaloby na SPD a Stačilo kvůli nehlášeným koalicím

Volt a Přísaha podaly žaloby na SPD a Stačilo kvůli nehlášeným koalicím zář, 25 2025

Volt Česko a Přísaha oznámily, že se chystají postavit před soud s řadou žalob proti kandidátním seznamům hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Stačilo (Enough). Obě strany tvrdí, že tyto seznamy představují nehlášené koalice, jež se snaží využít nižšího pětiprocentního hlasovacího prahu, který platí pro samostatné subjekty, místo vyššího jedenáctiprocentního prahu určeného pro deklarované koalice.

Proč jsou nehlášené koalice problematické?

Podle současného českého volebního zákona má koalice, která se oficiálně zapíše, překonat hranici 11 % hlasů, aby se mohla dostat do Poslanecké sněmovny. Jednotlivé strany a hnutí mají tuto překážku nižší – stačí 5 %. Volt argumentuje, že SPD i Stačilo se ve veřejném prostoru prezentují jako jednotné subjekty, ale v jejich strukture jsou zahrnuty další strany a hnutí. Tím, že neoznámí koaliční status, získávají nelegitimní výhodu a narušují rovné podmínky pro ostatní kandidáty.

Adam Hanka, místopředseda Volt Česko, varoval: „Tento postup podkopává důvěru ve svobodné a spravedlivé volby. Pokud se koalice mohou skrývat, ztrácí volič hlas a celá demokracie je ohrožena.“

Jaké subjekty jsou zapojeny do údajných koalic?

Jaké subjekty jsou zapojeny do údajných koalic?

SPD v oddílech v různých krajích sdružuje kandidáty z několika menších hnutí. Mezi nejčastěji uváděné patří:

  • Tricolora – regionální hnutí s důrazem na lokální otázky.
  • Svobodní (Free Citizens Party) – liberálně orientovaná strana s důrazem na osobní svobodu.
  • PRO – hnutí zaměřené na transparentnost a participaci občanů.

Naopak Stačilo staví na spojenectví mezi představiteli komunistické strany a sociálních demokratů, kteří se snaží znovu proniknout do parlamentu prostřednictvím jednotného seznamu. V praxi to znamená, že na jednom kandidátním lístku mohou být jména lidí z velmi odlišných ideologických prostředí, aniž by tato kombinace byla formálně označena jako koalice.

Volt připravil celkem 28 samostatných žalob, které měly být podány k soudu v různých krajích. Podle Hany má každý regionální soud 15 dnů na rozhodnutí. V případě nepříznivého výsledku má Volt možnost podat odvolání k Ústavnímu soudu, což již udělal 15. září 2025.

Regionální soudy všechny návrhy zamítnuly, avšak Volt tvrdí, že odůvodnění rozhodnutí obsahuje argumenty, které podporují jejich postoj. Strana tedy i nadále upozorňuje na to, že nehlášené koalice poškozují právo občanů na rovnou soutěž v politickém prostoru.

Přísaha, která dříve vyjádřila úmysl napadnout i kandidátní seznamy Pirátů kvůli spolupráci se Zelenými v Ústeckém kraji, se nakonec rozhodla nepokračovat v této konkrétní výzvě. Hanka vysvětlil, že u Pirátů nedošlo k takovým výrazným neprůhlednostem – zelení představitelé mají v seznamech jen menší role a regionální přístup je jiný.

Zdeněk Hřib, předseda Pirátů, reagoval na obvinění tím, že upozornil na vlastní praxi – i Volt a Přísaha mají na svých seznamech kandidáty z jiných stran. Podle něj taková „odezva“ spíše odhaluje dvojí standard a ztrácí váhu.

Volt a Přísaha nakonec představily svou nejvyšší možnou žádost – ústavní stížnost, ve které žádají soudní přehodnocení celého výkladu zákona a případně zrušení kandidátních seznamů, které podle nich podvádějí demokratické principy. Pokud by soud shledal, že takové seznamy nesplňují požadavky na transparentní koaliční strukturu, mohlo by to mít dopad na celou volební mapu a přimět další subjekty k otevřenému oznámení svých partnerství.