Zemětřesení o síle 6,1 stupně zasáhlo západní Turecko, zřítily se budovy v Sindirgi

Ve 22:48 místního času v pondělí 27. října 2025 se pod západním Tureckem probudila zemědělská půda — a s ní i strach. Zemětřesení o síle 6,1 stupně zasáhlo oblast poblíž města Sindirgi v provincii Balıkesir, kde se zřítily alespoň tři budovy, které už dříve utrpěly poškození při srpnovém otřesu. Ačkoliv ohnisko leželo osm kilometrů pod povrchem, otřesy byly cítit až v Istanbulu, Izmiru, Bursě a Manise. Zatím nejsou hlášeny žádné smrtelné oběti. Ale to neznamená, že je vše v pořádku.

Zemětřesení znovu zasáhlo zraněnou oblast

Sindirgi už v srpnu 2025 prožilo katastrofu — tehdy zemětřesení o síle 6,1 stupně zabránilo jedné osobě a desítky lidí zranilo. Budovy, které se nyní zřítily, byly právě těmi, které se tehdy nezřítily, ale zůstaly „vázané“ na základech, jako by měly jen čekat na další náraz. „Zatím jsme nezaznamenali žádné ztráty na životech, ale pokračujeme v pátrací akci,“ řekl Doğukan Koyuncu, místní úředník z sindirgské samosprávy. Mluvčí tureckého ministerstva vnitra potvrdil, že kromě tří bytových domů se zřítil i jeden obchod. Všechny tyto stavby byly již v srpnu poškozeny — a teď už nevydržely.

Největší strach je ale v tom, že tyto budovy byly opravovány jen povrchně. Vláda tehdy slibovala rychlé obnovy, ale peníze se ztrácely v byrokracii. Lidé zůstali v domovech, které byly „bezpečné“ jen na papíře. A když se země znovu zatřásla, příroda ukázala, že nevěří slibům.

Od Istanbulu po Manisu — otřesy se rozšířily široce

Zemětřesení nebylo jen místní katastrofou. V Istanbulu, téměř 350 kilometrů od epicentra, lidé běželi z budov. V Izmiru, kde se nachází jedna z největších tureckých přístavních měst, se rozhořely panika a zvony zvonů. Na sociálních sítích se objevily videozáznamy z Bursy — školy, kde děti běžely do chodeb, a ulice, kde se zvedly oblaky prachu.

„Víme, že se to stalo, ale nevíme, kolik lidí ještě je pod těmito troskami,“ řekl jeden z hasičů, který pracoval na místě. „Nejsme připraveni na to, aby se to opakovalo.“

Podle United States Geological Survey (USGS) bylo epicentrum v hloubce osm kilometrů — což je relativně mělké. A to znamená, že energie se přenášela s větší intenzitou na povrch. Výsledek: silnější otřesy než by se mohlo zdát podle čísla na škále.

Geologická past: Turecko na hranici desek

Západní Turecko je jednou z nejnebezpečnějších oblastí Evropy z hlediska seismické aktivity. Leží na hranici arabské a eurasijské tektonické desky — a ty se pomalu, ale nezastavitelně štěpí. Každých 10 let se tu stává zemětřesení o síle více než 7 stupňů. Poslední takové bylo v lednu 2020 v severovýchodním Turecku a Sýrii — tehdy zemřelo přes 50 000 lidí.

Ale právě tyto „menší“ otřesy — jako ten v srpnu a tento v říjnu — jsou nebezpečnější. Protože lidé si myslí, že „to už to bylo“. A přestanou dávat pozor. A stavební firmy si říkají: „Zatím to vydrželo.“

Co dál? A jaká je pravda o pomoci?

Turecké úřady oznámily, že záchranné týmy pracují v oblasti, ale zatím nebyla zahájena žádná mezinárodní pomoc. Nejsou zveřejněny žádné plány na dočasné ubytování, ani na finanční podporu. Vláda se vyhýbá přímým odpovědím. A zatímco v Istanbulu se lidé dívají na televizi, v Sindirgi se ženy koukají na zničené domy a ptají se: „Když to bude znovu?“

Podle expertů z Istanbulské univerzity by mělo být nejvyšší čas přehodnotit stavební normy v celé oblasti. „Nemůžeme čekat, až se zřítí další desítky budov,“ řekl geolog Mehmet Yılmaz. „Víme, kde se zemětřesení budou dít. Otázka je: chceme je předcházet?“

Co se stane příště?

Příští týden se očekává, že turecká vláda zveřejní první odhady škod. Zatím se však neví, zda bude zahájena evakuace z poškozených domů, nebo zda se budou provádět strukturální kontroly. A největší otázka: kdo bude platit za opravy, když státní fondy jsou vyčerpány a místní obce nemají peníze?

Večer v Sindirgi se svítily lucerny — nejen na ulicích, ale i v rukou lidí, kteří hledali v troskách své fotky, knihy, dětské hračky. Nikdo nevěděl, kdy přijde pomoc. Ale všichni věděli: tohle už se nestane poprvé.