NATO neboli Severoatlantická aliance hraje klíčovou roli v bezpečnosti Evropy a bezpečnostní politice České republiky. Jde o vojenský spolek zemí, který vznikl po druhé světové válce právě proto, aby zabránil dalším konfliktům a zajistil kolektivní obranu svých členů.
Možná si říkáte, proč se o NATO tak často mluví i u nás. Klíčové je to, že členství v NATO znamená, že pokud by na jednu z členských zemí někdo zaútočil, ostatní jí přispěchají na pomoc. Pro Česko je to určitá jistota proti možným hrozbám v dnešním neklidném světě.
Aliance se ale neomezuje jen na vojenskou obranu. Spolupracuje i v oblasti krizového řízení, humanitárních misí nebo boje proti terorismu. To ukazuje, že NATO má širší úkoly než jen cvičení vojáků a držení zbraní připravených k boji.
V poslední době je navíc často tématem i rozšiřování NATO. Třeba Ukrajina či další země chceme vstoupit do aliance, což ale vyvolává napětí a debaty o tom, jaký dopad by to mělo na bezpečnostní situaci v Evropě.
Chcete vědět, jak se NATO připravuje na nové výzvy, jaké jsou jeho aktuální plány nebo jaké má dopady na českou politiku? Sledujte naše zprávy a analýzy, kde najdete aktuální informace o této významné mezinárodní organizaci a jejím vlivu na svět kolem nás.
Bez ohledu na to, zda se o NATO zajímáte kvůli politice, bezpečnosti nebo jen chcete být v obraze, naše stránky vám přinesou srozumitelné a přesné informace bez zbytečných složitostí.
Německo schválilo návrh zákona o vojenské službě, který má od ledna 2026 zvýšit počet vojáků na 260 000. Ministr Pistorius, Merz a Wadephul diskutují o dobrovolnosti vs. povinnosti.
NATO se rozhodlo poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany v rámci obrany proti ruské agresi. Stoltenberg oznámil tuto podporu po schůzce ministrů obrany, zdůrazňující důležitost těchto systémů pro ochranu ukrajinské infrastruktury.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil, že členské státy poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany. Tato pomoc reaguje na pokračující vojenskou agresi Ruska. Nová obranná opatření posílí schopnost Ukrajiny bránit své území a ve vzdušném prostoru čelit ruským hrozbám.
Americký Institute for the Study of War předpovídá rizikové scénáře, kde by Rusko mohlo útočit na členy NATO po pádu Ukrajiny. Nejvíce ohrožena je oblast Pobaltí. Tento region je klíčový z pohledu strategických zájmů a geopolitických napětí mezi Ruskem a NATO.
Projekt 'Naše stopy v NATO' si klade za cíl vzdělávat děti o významu aliance NATO a krizového řízení. Na akci se děti dozvídaly o roli armády při záchraně životů a majetku v krizových situacích. Prostřednictvím ukázek a demonstrací vojáků si děti mohly lépe představit, jak armáda přispívá k bezpečnosti a stabilitě společnosti.
Premiér Petr Fiala se zúčastnil summitu evropských lídrů v Bruselu, kde byla hlavním tématem pokračující konflikt na Ukrajině. Fiala zdůraznil jednotu EU i NATO ve své podpoře Ukrajiny a význam ekonomických sankcí proti Rusku. Setkal se také s generálním tajemníkem NATO Jens Stoltenbergem, aby diskutovali o posílení východního křídla NATO.
Prohlášení polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského o přítomnosti vojáků NATO na Ukrajině vyvolalo velký rozruch. Tato informace zazněla při příležitosti 25. výročí členství Polska v NATO a může mít dalekosáhlé dopady na mezinárodní vztahy, zejména pokud jde o napětí mezi Ruskem a zeměmi NATO.
Iniciativa „Naše stopy v NATO“ přinesla odborníky z Ministerstva obrany do škol v Krkonoších, kde žákům představila různé aspekty vojenského života. Důraz se kladl na roli vojenských zdravotníků a veterinářů, což otevřelo dětem nové pohledy na význam naší armády a na 25 let členství ČR v NATO. Žáci se zapojili do ukázky zdravotnických dovedností a seznámili se s vojenskými psy a jejich výcvikem.
Jana Černochová, ministryně obrany ČR, připomíná členství v NATO a jeho zásadní vliv na bezpečnost státu, zejména v kontextu současných hrozeb z Ruska. Černochová zdůrazňuje důležitost plnění závazků vůči spojencům a reflektuje cestu ČR do NATO, kdy si republika vybudovala strategické partnery pro obranu a podporu míru. Dotýká se i modernizace armády, pomoci Ukrajině či úcty k padlým vojákům.
Severoatlantická aliance NATO byla založena 4. dubna 1949 podpisem Washingtonské smlouvy. Čelila krizi v 50. letech, kdy evropské státy pochybovaly o ochotě USA riskovat kvůli sovětské hrozbě. Konflikty pokračovaly s odezvou francouzského prezidenta de Gaulla, vedoucí k odchodu Francie z integrovaných struktur NATO v roce 1966. V dalších dekádách NATO čelilo výzvám jako rozpustění Varšavské smlouvy a rozšíření k novým členům, což dráždilo Moskvu. Tato historie ukazuje na vývoj aliance podle měnících se geopolitických podmínek.
Česká republika slaví 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, kam přistoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem. Tato událost symbolizuje její závazek k kolektivní obraně v době rostoucích napětí v regionu, zejména s ohledem na události na Ukrajině. Přistoupení k NATO nebylo hladké, ale bylo klíčové pro posílení pozice ČR ve světě a přechod k profesionální armádě.
Rostoucí varování před možným ruským útokem na NATO jsou založena na třech klíčových důvodech. Zaprvé, Rusko upevnilo svou schopnost udržovat vleklý konflikt prostřednictvím mobilizace svého průmyslu. Zadruhé, zapojení NATO do konfliktu na Ukrajině může eskalovat. Zatřetí, pokusy o narušení jednoty NATO mohou vést k ruskému útoku.